přidáno 01.05.2018
hodnoceno 6
čteno 1005(9)
posláno 0
každou nocí budu utíkat do lomů
přeskakovat oheň a přát si
vidět v něm tvůj přísný pohled
oranžové ráno černý večer
a dlaně od popela
odlévat zemi
modlit se ke korunám

naše hlasy se rozléhaly
jako šakalí vytí mezi skalami
a ve vápnité hladině
jsme čeřili měsíc
nazí v jezírku posledních rozhodnutí
nazí spojení

a nechali se odplout

beltain je svátek vášně
nových začátků
a posledních rozhodnutí
přidáno 02.05.2018 - 09:12
Severak: bingo. jo, je to velká krása. hlavně ty s jezírky.
přidáno 01.05.2018 - 20:55
jménem všech obdivovatelů vápencových lomů tuto báseň schvaluji
přidáno 01.05.2018 - 20:48
NoWiš: snažím se to v tom vidět. díky.)
přidáno 01.05.2018 - 20:47
Ginnare: je laciný vzhledem k otisku, který na mně ta noc nechala. slova jsou prostě příliš jednodimenzionální. děkuji mile tak či tak.:)
přidáno 01.05.2018 - 16:04
Je krásná a rozhodnutá a jistá si krásou a životem a jistotou svých rozhodnutí. Ta báseň teda.
přidáno 01.05.2018 - 15:22
Nemyslím si, že je to "laciný" popis. Zbytečně to shazuješ předem.
Mě se ta atmosféra náhodou líbí... Možná jsem ještě ovlivněná včerejším zíráním do ohně... možná jsem také hledala čísi tvář... možná ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
když odcházel měsíc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : předbíháme
Předchozí dílo autora : pietní dystopie

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming