přidáno 30.04.2018
hodnoceno 3
čteno 1251(11)
posláno 0
I.
nevím, co se se mnou děje,
srdce prázdnotou mi zeje,
nevyznám se sama v sobě,
ublížím potom i tobě.
II.
nebylo to pro mě snadné,
vzdorovat ti bylo marné,
stydím se tak moc,
špatná byla tahle noc.
III.
v tu chvíli mi bylo dobře,
vzápětí se všechno zvrtlo,
slz jsem uronila moře,
srdce se mi rázem scvrklo.
IV.
ty si asi něco cítil,
já jen chtěla utěšit,
něco si mi potom slíbil,
třebas chtěl mě potěšit.
V.
bylo to tak nevinné,
říkal si mi krásná slova,
měla jsem pár promile,
chtěl si pořád zas a znova.
VI.
přehnaně to prožívám,
je to vlastně hodně k smíchu,
teď se ale užírám,
na svědomí kopu hříchů.
přidáno 21.04.2022 - 10:39
Smich je lékařem.
Krasné prožitky nikdo nesebere.
přidáno 02.05.2018 - 10:07
Mládí je krásné....díky.
přidáno 01.05.2018 - 10:09
Usmívám se (nezaměňuj smích a úsměv)... až čas dovolí, usměješ se nad svou básní (bolestí) sama...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : konec
Předchozí dílo autora : trápení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming