přidáno 30.09.2018
hodnoceno 3
čteno 1353(11)
posláno 0
sedíc v koutě,
na drink zvou tě,
odmítáš a kroutíš hlavou,
stejné otázky už zase kladou

sedíc ve tmě, přemýšlíš,
výmluvu si vymýšlíš,
mezi dveřmi zastaví tě,
říkají: ''jsi ještě dítě!''

přijdeš domů,
sedneš na zem,
kolem sebe slz máš bazén,
říkají ti: ''haha, ty jsi vážně blázen''

vůle už ti prudce klesá,
nad tebou tmavá nebesa,
nevíš, co máš dělat dál,
nikdo se tě nezeptal

cítíš zase zvláštní pocit,
možná bys chtěl vážně skočit,
svět se přestal rychle točit,
máš chuť už to vážně skončit.
přidáno 21.04.2022 - 10:35
Moc pěkná
přidáno 02.10.2018 - 10:58
Krásná z těžkého životního období... Taky jsem to tak nějak měla... Možná trochu pořád mám...
přidáno 01.10.2018 - 18:12
Tvá báseň je tak pěkná, až mě dohnala k slzám.
Krásná, je prostě krásná. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
konec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora :
Předchozí dílo autora : noc

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming