přidáno 27.05.2008
hodnoceno 9
čteno 1767(26)
posláno 0
Úsměv
je to největší, co si můžu přát
když píšeš, že bys ráda objímala
a já to považuji za flirt
/Vím, že ji miluješ, ale netuším jak moc/
možná mě chceš...

...vidět v duhových barvách světa
/jako vlajka homosexuálů/
Třeba jsem jen jedním z příběhů
pražských freedom nocí
/tělo na tělo, milování na chodníku/
co snaží se přepsat do kolonky Láska...

Někdy mám pocit, že všechno již bylo řečeno
tak jen sleduji tvou hru s neklidnými prsty
přikyvuji a skoro neposlouchám
upoutána neuvěřitelně modrou oblohou očí
tónem hlasu, co vymílá si cestu skalou...
...skoro slyším jak mě zveš k sobě

odcházíme ruku v ruce

a zoufalec, co na nás z povzdálí kouká už nejsem já...
přidáno 29.05.2008 - 21:05
uz neaktualni... ale dekuji... na vsechno se vykaslu ;)
přidáno 29.05.2008 - 21:01
;)...posílám čtyřlístek pro štěstí...jen tak pro nic...za nic...*
je moc krásná...
přidáno 27.05.2008 - 16:42
:)
přidáno 27.05.2008 - 15:40
pěkná :-)
přidáno 27.05.2008 - 15:40
jen... trochu... je tvoje?
přidáno 27.05.2008 - 15:38
ooo... je pekna... je dobra... je... stastna?/muze byt?/Je ta slecna, co ji psala, stastna?:+)
Posledni veta... mi bodla... dobra.
přidáno 27.05.2008 - 15:30
hodne husty,..tohle me dostalo..a asi hodne proto, ze v tom vidim neco svyho..
mohla bych tady spat co vsechno.ale o me tu nejde..je to fakt good
a usmev:)..nejsilnejsi..nejvic..
přidáno 27.05.2008 - 10:21
nic je vším, vše je ničím, ale vše kolem nás je tak nedotknutelné, že ani nevíme, co je to důležité. Dotkni se slunce a ono tě ukáže světu...
přidáno 27.05.2008 - 08:39
nehledaná
nic je vůbec to nejlepší...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nic... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pod hladinou...
Předchozí dílo autora : A pak se probudím...

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming