...
přidáno 09.01.2018
hodnoceno 4
čteno 1255(9)
posláno 0
Život.
Oáza.
V nej močarisko
odstrčené bokom
so stojatým tokom
páchne plesňou, potom,
odpadom zo seba.
Ukryté pod machom.
Trasovisko.
Vyschnutie,
zánik - veľmi blízko.

Zriedka nazrie slnko
do stojatej hĺbky,
zriedka pohladkajú
vetry život vetchý.

Bojím sa.
Mám strach z tých rokov
keď budem stáť bokom
so stojatým tokom.
V úzkosti čakám dážď,
zimu s čiernym blatom.

Poprosím času zášť
nech príde až potom...
Chcel by som stopy zmiasť.
Skryť sa pred zánikom.


Anna Vodičková

přidáno 03.02.2018 - 11:22
Báseň -Staroba žijem každý deň.Veľmi pekne vám ďakujem,
že ste si ju prečítali a na chviľku sa s totožnili so mnou.
,
přidáno 10.01.2018 - 08:38
Upřímná, smutná a krásná.
přidáno 09.01.2018 - 18:26
To... je silná báseň. Gratuluju, vážně.
přidáno 09.01.2018 - 12:40
Ráda čtu tvá zamyšlení, tohle se mi dostalo až na dřeň, snažím se nemyslet na stáří, ale jak, jde si pro nás a je ho okolo hodně

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokročilá staroba : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Počítam čas
Předchozí dílo autora : Pravda o človeku

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming