Carpe diem

Trochu se učím. Vážně? jen střídmo...

K tomu rád načnu, červený víno

Bezduše tady čtu, slova a věty prázdné

Zuby se ptají rtu, tak málo kázně?



Teď bych snad raději, na lyru hrál

S přáteli pil, či dívky namlouval

Nebo snad cestoval, do modravých dálek

Abych se schoval, od všech mých válek



Nakonec ovšem, zmizel jsem ven

Potkal tam dívku, krásný to sen

Čas náš společný, zlepšíme opiem

Rozhodně lepší, než kazit studiem



Pak jsme šli k jezeru, neboj se vodníků

Recituj básně již mrtvých básníků

Slunce už zašlo, pohasla žář

Vykoukl měsíc, ach nová tvář



Zapomeň na zkoušky, lásky je čas

Promlouvá ke mně měsíce hlas.

Miloval jsem dívku, pod noční oblohou

Ač mnozí lidé, to pochopit nemohou.



Naší novou lásku jsme stvrdili lihem

Neboj se básníku.... Carpe diem !