Jedna z mnoha

Až tam kam půjdu,
co jen tam uvidím?
Čím vším si projdu,
už nebudu nevinným...

Právě tam ztratím to o čem jsem snil,
to proč jsem se snažil žít,
však ani to mi nebude vším,
tak tedy odcházím.

Vidíš ta slova? Cítíš jak plynou?
to je ten čas- stal se vinou!
Přál jsem si spatřit znovu ta místa,
i přesto, že seznámil jsem se s nimi- zblízka.

Na konci této cesty je nepoznávám,
nevidím slova ani činy,
vidím jen člověka- bez oblečení,
a na bradě sliny!

Já cítím jak jsi byla šťastná
jak jsi se mi smála...
Tehdy jsem jen zmateně stál,
a nechal čas snít.

Kam až budu muset jít?
Abych znovu spatřil dálky,
ty dálky těch dní- jenž patřily nám,
otázkou je zda chtěl bych to zpátky.

Teď když vidím ta místa,
byla krášlená NÁMI,
a já bych Vám přál abyste tam byli s námi.