|
Co je mrtvý, nežije.
 12.11.2017 10 1407(13) 0 |
Vlny, krupobití
a chlad.
Zapomněls zavřít ústa.
Zapomněls zhasnout.
Nehraju hru
“mám nebo nemám tě rád?”
Mlha, bahno
a smrad.
Zapomněls scénář.
Zapomněls nadchnout.
Nech si své hrátky!
Mrtvoly patří zakopat.
a chlad.
Zapomněls zavřít ústa.
Zapomněls zhasnout.
Nehraju hru
“mám nebo nemám tě rád?”
Mlha, bahno
a smrad.
Zapomněls scénář.
Zapomněls nadchnout.
Nech si své hrátky!
Mrtvoly patří zakopat.
13.11.2017 - 07:54pilgrim: Neboj, nikoho si na zahradě zakopávat nebudu. :) Ale v poezii se meze fantazii nekladou, takže aspoň tam si trochu té hyperboly mohu dopřát :)
13.11.2017 - 06:59Ty jo, nic moc, z toho cejtím pěknou depku. Takhle silně vyjádřené emoce se jen tak nečtou (nevidí). Až mne polil studenej pot. Budu se modlit, aby to byla jen tvá nezměrná fantazie :) Za mne i přes tu obavu, co to vyvolalo, hodně dobrý !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Testament : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Roz-plynutí
Předchozí dílo autora : Pochodně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
