Život má někdy trochu zvrácený smysl pro humor...
16.09.2017 17 1289(23) 0 |
víš
je to s náma trochu
jako s mým milovaným malým princem a liškou
jenže ty odmítáš zodpovědnost
i sám za sebe
natož za to
co sis k sobě připoutal
a tak jsi mě tu nechal
ochočenou
opuštěnou
malou (E)lišku
možná sis odběhl hrát za liškama
s trochu zrzavějším kožíškem
než mám já
a je ti jedno
že budu plakat
nejsi totiž žádný malý princ
ani velký princ
jsi možná tak akorát princ všech zrzek
co ještě neprokoukly tvoje laciný sebeobranný pózy
a na oplátku
ti ukazujou svoje
nebo jsi možná vážně malý princ
ale bez toho prince
když předstíráš
že žádný city nejsou
a pak jak nakopnutý štěně zuřivě štekáš na všechny
co si bláhově dovolí NĚCO cítit
naivky
víš, já ti na to neskočím
kdyby ti to bylo jedno
tak nemusíš KŘIČET
lhostejnost neplive jedy
ani nemusí být opatrně potichu
nesnaží se zranit
ani našlapovat po špičkách
měníš něhu v agresi a přitom
si hraješ na sochu z ledu
stejně předtím neutečeš
víš, když tě něco rozčiluje (třeba já)
asi přeci jen NĚCO CÍTÍŠ
stejně pořád nějak odmítám přijmout
že bych se v tobě mohla tak zmýlit
tuším, že hluboko v jádru
jsi dobrý člověk
ale má to malý háček
člověk tě nesmí milovat
(sakra)
je to s náma trochu
jako s mým milovaným malým princem a liškou
jenže ty odmítáš zodpovědnost
i sám za sebe
natož za to
co sis k sobě připoutal
a tak jsi mě tu nechal
ochočenou
opuštěnou
malou (E)lišku
možná sis odběhl hrát za liškama
s trochu zrzavějším kožíškem
než mám já
a je ti jedno
že budu plakat
nejsi totiž žádný malý princ
ani velký princ
jsi možná tak akorát princ všech zrzek
co ještě neprokoukly tvoje laciný sebeobranný pózy
a na oplátku
ti ukazujou svoje
nebo jsi možná vážně malý princ
ale bez toho prince
když předstíráš
že žádný city nejsou
a pak jak nakopnutý štěně zuřivě štekáš na všechny
co si bláhově dovolí NĚCO cítit
naivky
víš, já ti na to neskočím
kdyby ti to bylo jedno
tak nemusíš KŘIČET
lhostejnost neplive jedy
ani nemusí být opatrně potichu
nesnaží se zranit
ani našlapovat po špičkách
měníš něhu v agresi a přitom
si hraješ na sochu z ledu
stejně předtím neutečeš
víš, když tě něco rozčiluje (třeba já)
asi přeci jen NĚCO CÍTÍŠ
stejně pořád nějak odmítám přijmout
že bych se v tobě mohla tak zmýlit
tuším, že hluboko v jádru
jsi dobrý člověk
ale má to malý háček
člověk tě nesmí milovat
(sakra)
09.11.2017 - 23:56
Připomněla mi jednu píseň, mají pár věcí společného.
Unstable od Anberlin https://youtu.be/g-8y0rFVAQY
Unstable od Anberlin https://youtu.be/g-8y0rFVAQY
25.09.2017 - 16:02
Leslie: Forma není divná. Je to aktuálně asi nejpopulárnější forma ( akorát teda většina ji píše dost neohrabaně často s vulgarismy a točí se to kolem chlastu, cigaret, vztahů atp. Tím, že téhle formě dáváš tyhle obrazy, je to dle mého nádherné roztrhání představ jak, že se má v téhle formě psát. Dalas ji trochu jiné, lepší kouzlo.
25.09.2017 - 00:50
Lasak: Děkuju! Forma je možná trochu divná, ale nějak to ze mě v poslední době takhle leze. Zajimavý postřeh s tím čtením - já totiž v poslední době svoje básně právě hodně slyším, jede mi prostě mluvený slovo v hlavě a já se to posléze snažím zachytit. A pak když to hodím na papír, i si to čtu nahlas. Opakovaně. Vlastně takový nový proces, dřív jsem to měla jinak.
25.09.2017 - 00:43
Yasmin: Yanishka: Singularis: Marbal Škutin: Lasak: holka.přes.ulici: Dott: archibald: Amadeo´´: Akaia: Ze srdce vám všem děkuji za souznění (a holkám za to, že to znáte) a za všechny milé komentáře a postřehy. Neskutečně mě to těší a vážím si toho!
24.09.2017 - 17:33
Bolavě známá, přesto je úžasné, že to všechno dokážeš vložit do slov. Bude líp. Určitě už brzy. Malý princ se objeví v ten pravý čas :-)
24.09.2017 - 12:17
Amadeo to vystihl přesně a Marbal taky, tak co víc mám k tomu napsat já? Jediná vítka je z mé strany nad formou. Nemám moc rád tenhle styl, ale to je osobní výtka, má vnitřní nespokojenost nikoli chyba tvoje, nebo té básně. Básni jako takové se asi nedá, co vytknout. Má to dobré rozdělení do veršů i strof, pěkné pohrání si s nadhozeným tématem malý princ a liška a závěr to má perfektní. Je to jedna z těch básní, kterou by chtěl člověk slyšet na živo na autorském čtení, protože tahle báseň je na živý přednes jako dělaná
24.09.2017 - 11:11
Má to takovou zvláštní formu :) Jak kdyby počítač zapisoval vnitřní monolog srdce..literární vtípek s liškama mě pobavil, úplně tě za tou básní vidím :P
20.09.2017 - 21:57
Je cítit, že je prožitá a zaujalo mne, jak jsi to vtiskla do slov. Poutavě a bez nějakého velkého patosu. A i když mám radši kratší básně, musím říct, že u této jsem ani na chvilku myšlenkou nezabloudil někam jinam, strhla mne. A zvláště pak ten konec...
19.09.2017 - 14:46
Ach, tak to je více než opravdové... a trochu děsivé - jako bys mi přečetla myšlenky :-) ..
17.09.2017 - 12:16
Krásně se tu s náma dělíš o své pocity ve svých posledních dílech. Je to poutavé a emotivní. Přeju Ti v životě jen to nejlepší, ať už takové mučivé pocity nikdy nemusíš zažívat, ať už jsi navždy šťastná. Drž se a opatruj se. V životě ještě dokážeš spoustu velkých věcí. :-)
16.09.2017 - 20:39
: Milý Singularisi,je vidét,že bojuješ s nedůvěrou,jsi liška kterou si zatím asi nikdo neochočil a přitom je to tak krásné,když věříš, lehce přineseš své srdce na dlani,čekáš na úsměv,pohlazení,souznění a musíš být smířen s tím,že když to nevyjde,budeš svědkem jak je tvé srdce cupováno na kousky,ale tak to chodí.Přeji hodně víry a důvěry ahoj
16.09.2017 - 14:49
Připadá mi, že to souvisí s důvěrou. Aby mohl člověk za něco či někoho převzít odpovědnost, musí to mít buď pod kontrolou, nebo v to vložit důvěru, jinak by totiž mohl převzít odpovědnost třeba za sebevraha, který se v následujícím momentě zastřelí, a podobně. A jak by mohl někdo vložit důvěru v druhého člověka, když nemůže věřit ani sám sobě?
16.09.2017 - 10:25
ty jo, úplně mě mrazí, když si představím kolik holek na tý malý planetě zažívá úplně to samé jako já...dokonce i mou vytetovanou (E)lišku píchlo u srdíčka
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malý princ a (E)liška : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kousavá
Předchozí dílo autora : Zuby nehty