přidáno 22.07.2017
hodnoceno 18
čteno 998(15)
posláno 0
Nejprve potřebujeme kvasnou nádobu - básníka. Potom musí být co kvasit. Silný emoční zážitek, něco, co pohne duší, trauma, silné dojetí, dotek nadpřirozena, šťastná láska, nešťastná láska. Někteří básníci pro zvýšení opojného účinku přidávají do kvašení cukr. Ti kteří ovládají proces a "rozumí vínu" si ale vystačí s přirozeným zákvasem.
První kvašení probíhá bouřlivě, z kvasné nádoby uniká plyn a vznikají slova. Po krátké době bouřlivé kvašení ustane. Vznikne burčák. Burčák již má opojné účinky, chutná, ale je kalný a víno to ještě není. Spousta nezkušených básníků v radosti z něj rozdá burčák konzumentům a připraví se o možnost vyrobit opravdu ušlechtilé dílo. Opravdoví básníci si dílo hýčkají, pečují o něj, jsou vděčni za ten dar a je jim líto nenechat ho dozrát. Ono si ještě sem tam může zabublat, časem se pročistí a získá jiskru. Poznat kdy je hotovo, to vyžaduje cit a zodpovědnost. Jistě, opít se lze i burčákem, ale nalít si s přáteli opravdu dobré víno, to je prostě jiná liga.

ikonka sbírka Ze sbírky: nepoezie
přidáno 16.04.2018 - 19:13
Zamila: Jé.
Děkuji.
přidáno 14.04.2018 - 22:45
To je moc krásný, takový až čapkovský... Paráda. No, zkrátka něco pro nás, Cukřenky, co rozdávají burčák :-D ;-)
přidáno 01.08.2017 - 18:27
Mamka: No nádherně si to rozvinula!
Díky moc.
přidáno 01.08.2017 - 17:54
kmotrov: A časem se ukáže jestli se z toho vína stane ocet nebo kvalitní archivní...
přidáno 25.07.2017 - 16:02
Severak: Hezky fouknul Severáku.
Díky moc.
přidáno 25.07.2017 - 11:46
geniální :-D A že to tu občas kvasí a lidé se opíjí. :D
přidáno 24.07.2017 - 21:02
Singularis: Děkuji za hodnotný komentář. S tou nedokonalostí a opravdovostí, o tom byla má předchozí úvaha, že přikrášlování nad rámec obsahu je ke škodě:

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=36239-pi-neboli-puvab

Tohle je o dotaženosti. V jednom dokumetu o sobě Nohavica prozradil, že napíše píseň a zdá se mu skvělá, založí ji a podívá se na ni za měsíc, už ji tak skvělou nevidí.
Postupuji podobně, někdy změním jen slovo, nebo pořadí slov a má to na dílo zásadní vliv.
Nikdo nenabere víc než jakou má lžíci, to řekl textař folkových písní Jiří "moravský" Brabec. Je to o talentu, jde jen o to nabrat tu lžíci plnou.

Tady jsem třeba po burčáku hodně kvasil (psal a škrtal, psal a škrtal). Ne pro to abych to zkrášlil, ale abych do toho dostal bigbeatovou atmosféru.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34295-bigbeatova

Nabral jsem jen tolik, jakou mám lžíci...

Díky.
přidáno 24.07.2017 - 20:23
Velmi pěkně vyjádřená myšlenka. Já tvorbu literárního díla obvykle přirovnávám spíš k semínku, které vyklíčí, roste, vykvete, plodí a pak případně časem degeneruje, pokud ho mezitím autor neopustí. A chce to vystihnout tu správnou chvíli, protože tak jako člověk se v průběhu života mění, něco získává a něco jiného přitom ztrácí, i dílo, jsouc tvořeno, každou změnou něco získává a něco jiného ztrácí. Zpočátku je obvykle divoké a vášnivé, stejně jako jeho psaní, ale časem získává zodpovědnost a ušlechtilost, stejně jako autor v přístupu k němu. Nemyslím si však, že by jedno bylo cennější než druhé. Souhlasím s Amélií M. Třeba na seriálu Neon Genesis Evangelion jsem si asi nejvíc vychutnal/a tu nedokonalost a opravdovost. Rebuild of Evangelion dovedl sice k dokonalosti vizuální efekty, ale už mě neoslovil. Ta počáteční "jiskra" už v něm chyběla. Dost podobné je to se Star Trekem; z původního seriálu se mi líbí skoro tři čtvrtě epizod, z těch nových už většinou jen občas nějaká.
přidáno 24.07.2017 - 19:23
ŽblaBuňka: A o to tu jde.
Dík.
přidáno 24.07.2017 - 19:22
Amadeo´´: Díky za další myšlenkově bohatý komentář. Vážím si toho.
přidáno 23.07.2017 - 22:22
Přirovnání poezie k vínu se mi líbí, i Tvá úvaha... Připomněla mi, jak jsme si na intru v prváku na střední s partou k našim kytarovým dýchánkům kupovali krabičák a pili ho z krabice a patřil nám svět :) Tenkrát nám o tu chuť vlastně vůbec nešlo. Nedlouho poté jsem zjistil, že jsou daleko lahodnější vína a od těch krabicových rychle a nadobro odběhl. Vlastně to s Tvou úvahou moc nesouvisí, jen... jak člověk pomalu dozrává, postupem času si mnohem víc váží dobrých a příjemných věcí a vychutnává si je. Možná je to tak i s vínem a poezií...
přidáno 23.07.2017 - 20:34
i dobré víno umí zkalit rozum ;o))
přidáno 23.07.2017 - 06:55
korálek: Děkuju za moc pěknej komentář :-)
přidáno 22.07.2017 - 21:34
Moc hezká úvaha a přirovnání -líbí se mi -
a já víno, skvělé víno miluji .
No a víno a burčák to je jak hruška a jablko - nejde je srovnávat :-)
Já se někdy pokoušela udělat ze svého burčáku víno, ale vzniklo obsahově úplně něco jiného, co nemělo ten správný náboj a tak jsem ho nechala bez nějakých těch bublinek přece jen burčákem - ať si prská...
Je to ale báseň od básně, některá je prostě víno a jiná burčák :-)
S tvou myšlenkou ale Kmotrove souhlasím, vše chce svůj čas ...
přidáno 22.07.2017 - 18:18
Yanishka: Už mám námět na další autorský čtení. Nakoupíme víno a burčák a budeme to míchat s poezií, co kdo vykvasil to si i vypije, na to bys přijela ne?
Dík.
přidáno 22.07.2017 - 17:43
zajímavá idea, dost mě to jako milovnici vína oslovilo :) ovšem poslední dobou ze sebe dojím spíše burčáky
přidáno 22.07.2017 - 15:42
Urodilo se nám hodně třešní, tak jsem z nich zkusil udělat víno. Právě ho konzumuju.
Dík.
přidáno 22.07.2017 - 13:35
hezky pojaté a ve své podstatě souhlasím.. jen někdy mi burčák chutná o dost víc, než dobré víno.. je takový opravdovější.. a proto piju burčák a sem tam si užiju i dobrého vínka.. to záleží :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Postup na výrobu kvasných literárních opiátů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozednění
Předchozí dílo autora : Pi neboli půvab

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming