přidáno 12.07.2017
hodnoceno 4
čteno 956(11)
posláno 0
Našel jsem ji opřenou čelem o zeď hospody směřující k hnojišti. Stála s rozkročenýma nohama a močila. Štěrbinku mezi prsy ve výstřihu měla vyplněnou zvratky.
Povídá: "Vošukej mě!"
Nevím proč, ale nechtělo se mi. Asi málo piva.
"To si vodsereš!"
A taky že jo. Napadaj mě věci, které si stydím myslet a nevyslovil bych je ani za zlatý prase. Jenže chtějí ven. Za každou cenu. Cenu! Ne oběť. Abychom si rozuměli. Věci mě napadají, ale slova, do kterých je zaobalit ne. Ta musím hledat a dolovat a neustále měnit, jako bych okopával nějaké horské políčko.

…že já tenkrát...
přidáno 29.01.2024 - 19:42
:D čubka jedna, radši okopávát brambory.
přidáno 16.08.2017 - 13:11
Amelie M.: Vřelý dík.
přidáno 16.08.2017 - 11:25
tak to nemá chybu! :))) tedy, nevím, co je lepší, jestli ti spílat, žes ji tenkrát..! ale nikdy nevíš, kam by to vedlo, takže.. někdy je lepší okopávat anebo rovnou postavit útlocitné čtenáře ke zdi a odstřelit je nějakým zběsilejším dílkem a pak se za něj (to dílko) nechat postavit ke zdi..... palec hore!
přidáno 13.07.2017 - 10:14
...ji radší nevošukal
:DDDD

Hm, taky hledám doluji neustále měním...
Aby to bylo ono. Často ani nevím co je to ono.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak to bylo s múzou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Z horka
Předchozí dílo autora : Boží muka

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming