přidáno 11.06.2017
hodnoceno 4
čteno 998(9)
posláno 0
Řekla jsi ber
a tak jsem bral
celou noc s tebou ponocoval
toulal jsem se s tebou v peřinách
a měsíc do okna svítil
a já se se tak šťastně cítil
a z radia do toho hrálo
od Divokýho Billa
Malování vzdušnejch zámků
někdy jsem měl opravdu na kahánku

Bylo to každý večer trochu
jiný
teď však zbyl jen pocit viny
koruny stromů ve tmě
vrhají strašidelné stíny
a ty za chvíli jistě zapomeneš
kdy sem měl narozeniny
zapomeneš na moje jméno
i na moje oči
a budeš chtít na jiného
ze svým šarmem zaútočit

Tak už to však ale chodí
kde láska
zanikne
tak jinde se zrodí
přidáno 15.06.2017 - 16:14
Závěr je vzhledem k celému tónu básně překvapivě optimistický. A toulat se v peřinách mi přijde skvělé.
přidáno 14.06.2017 - 13:18
Yanishka: děkuji ano to tak bývá ono se to nakonec vyvrbilo vše docela nečekaně ale nechci to zakřiknout :)
přidáno 13.06.2017 - 20:27
jak mohu říct, že to je krásné, když z tebe mluví zlomené srdce? mohu snad jen říct, že je to silné a autentické, ale to jsou jenom klišoidní slova...každopádně tvá bolest dává vznikat silné poezii(aspoň pro mne)
přidáno 11.06.2017 - 22:20
hezké

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomeneš na moje jméno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jel jsem si k tobě pro věci
Předchozí dílo autora : Někdy se ptám jestli mi za to stojíš

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming