Začali dlouho

Midagere: Díky za podporu! :)

Amadeo´´: Moc děkuji! Určitě je to patvar mluvčích z Čech, z vlastní zkušenosti bych řekla, že se používá nejen v těch východních a severních, ale i v Čechách západních a v Praze. Souhlasím, že na Moravě máme zase jiné lahůdky, ale obecně se uvádí, že moravská čeština je spisovnější a víc drží tradice.

Jo, když to někdo prohodí v řeči, dojde mi to, až když už je pozdě... a tohle to naprosto vystihuje. :) Jak je zmíněno níž v komentářích, když to postrádá logiku... ostatně, Češi si taky nikdy nepřestanou stěžovat zas na naše rožnout, když je rožeň, takže asi tak :D Nechť každý prznitel čte ještě DÝL.

Já jsem se s tímto zvláštním patvarem setkal poprvé, když k nám na Valašsko dorazili příbuzní z Čech a někdo z nich prohlásil “budu vařit dýl”… Nechápal jsem, ale bylo mi to vysvětleno :) Řekl bych, že toto spojení zdomácnělo především ve východních a severních Čechách.
Na Moravě se s tím běžně člověk nesetká, ale máme tady zase jiné češtinářské lahůdky :) I když teď mě zrovna žádný sporný výraz nenapadá (tedy kromě běžného nářečí).
Takže tohle vnímám podobně jako ty, rozhodně to nepovažuji za podařené slovní spojení. A pobavilo :)

Singularis: Díky za dlouhý komentář. Jazyk se vyvíjí a asi kopíruje zrychlenou dobu, která se snaží věci zjednodušit, odrbat... Vidím za tím hlavně myšlenkovou lenost. Na druhé straně každý může mít takovou jazykovou kulturu, jakou si sám vytvoří. Zatím snad spisovná čeština není od běžně používané tak daleko, aby to bránilo porozumění.

le Rato: Tobě to dává smysl, protože sis už zvykl na používání tohoto slova v nesprávném významu, takže si domyslíš, že tím mluvčí vlastně chtěl říct něco jiného, než říká. To ovšem nic nemění na podstatě věci, z hlediska logiky to bude nesmysl vždycky.

Pobavilo mě to a souhlasím. Asi nejvíc mě trápí, že lidé, kteří si zvyknou na používání takových nesprávných formulací, pak mohou přestat rozumět správně utvořeným větám. Příkladem, kdy v jazyce zůstal logický nesmysl, je konečná zastávka (logicky by měla být koncová zastávka, protože je na konci linky).

Dodal/a bych pár (jiných) smyšlených příkladů:

- Stanu se víc menším a víc menším, až budu nejvíc nejmenším na celém světě.

- Dětské knihy čtou především dětští čtenáři. (Toto sice docela dává smysl, ale vadí mi, že ta přídavná jména k náhradě podstatných nefungují univerzálně - pod slovním spojením "čtenářský prodavač" si určitě nepředstvíme prodavače, který si při prodávání čte. Musíme říci "prodavač čtenář", a proto bych raději slyšel/a také "čtenář dítě", "spisovatel muž" apod.)

- Abdul Husajn odmítal ošetření od ženského lékaře a dožadoval se mužského lékaře. (Další případ, kdy jsou přídavná jména v roli nahrazující substantiva zavádějící. Ženský lékař je něco docela jiného než lékař žena.)

Orionka: Ano, nyní to ještě mnoha lidem nedává smysl, mně například ano, asi protože se to v mém okolí běžně používá, a asi i já to používám, když si nedávám pozor. Až to bude dávat smysl většině lidí mluvící česky, pak to bude patrně zcela správný výraz. Věřím, že spousta výrazů, které jsou dnes správné, dřív také nedávaly smysl a dnes se nad tím příliš nepozastavujeme. Bohužel nestuduju češtinu, takže asi neuvedu příklad, jen si vzpomínám z přednášky lingvistiky na "peku", které bylo dříve správně a lidi si při vyslovení "peču" klepali na čelo.

A42: Máš pravdu, že jsem povídku mohla postavit na nějakém nedorozumění, asi by to bylo zajímavější a možná ještě něco vymyslím :). Tady je v roli zmateného jen čtenář. Nebo aspoň měl by být, třeba mně výraz "začínají dýl" sděluje něco úplně jiného, než mluvčí zamýšlel (že jim proces začínání tentokrát zabírá více času, trvá déle, což je sice trochu nesmysl, ale jazykově správný význam je právě tento). Ale i z reakcí je vidět, že to pro některé čtenáře (asi z Čech) je zcela normální vyjadřování, které nejde na úkor srozumitelnosti.

Orionka: Ale jistě... Jen mi připadá, že zrovna v té povídce si postavy rozuměly a nijak je to nemátlo. Hovory živých lidí jdou prostě svojí cestou. Ono třeba takové "Dej si vodchod" taky moc s původními významy nemá společného a přesto tomu všichni rozumějí. Nad nečeským "Mějte hezký den." se už nikdo nepozastaví.

le Rato: V tomhle případě je to celkem jednoduché: nemůže být správné, co nedává smysl. Hezky je to vysvětleno třeba tady: http://www.mojecestina.cz/article/2016021601-cestina-letem-svete
m-prijdu-pozdeji-nebo-dele
"Bysme" je zase jiný případ, ale když máme krásná slova "pozdě" a "později", pokládám jejich nahrazování slovy jiného významu za lajdáctví, ochuzování jazyka a slepou vývojovou větev :).

A42: Svým dílkem jsem chtěla upozornit na to, že v tomhle případě nejde jenom o nespisovnost, ale vázne logika, slovo se používá v jiném než obvyklém významu, což může být pro posluchače matoucí a pozměnit smysl sdělení. A ať už mluvíme spisovně, hovorovou češtinou nebo nářečím, cílem mluvy je vždycky srozumitelné sdělení.

Severak: Čeština to vydrží, ale trpí. A já trpím s ní. Být despotický monarcha, za "přindu dýl" posílám minimálně na nucený práce! :D

Nikytu: Krotopřísný humor je dobrý postřeh, líbí se mi! Díky za něj i za komentář.

Ono je taky zavádějící říkat, co je správně a co ne. Jazyky se vyvíjí a ať už se nám to líbí nebo ne, "přijít déle" nebo "bysme" jednou bude považováno za správné bez sebemenších pochyb, protože tak prostě budou mluvit všichni. Dneska existuje řada výrazů, která nám připadají zcela správně, přitom by si lidé o několik generací zpátky ťukali na čelo, jak někdo může takhle prznit češtinu. A ano, jsem na straně "přijít později" a "bychom" :)

Já bych to tak nebrala. Vždyť v běžné řeči mluvíme málokdy správně.

hele, zvukařská čtvrthodinka!
(jinak o češtinu se neboj, vydrží to)

Tvůj krutopřísný humor mi tu chyběl. :-)))