Vášeň v rudém saténu

Sundala si i šperk. Konečně přede mnou stála úplně nahá, bez jakýchkoliv příkras. Stál jsem tam jen já a její alabastrová a zářící kůže. To byla ona, která udělala ten první krok a vztáhla ke mně své holé ruce a obtočila je kolem mé šíje. Díky tomu jsem se nechal jen unášen na vlnách mé probouzené touhy.
Ta touha mě zachvátila a spalovala jako plamen rovnou z pekel. Ale její tělo tak chladné a alabastrově bílé sráželo mé sebevědomí. Celou dobu jsem si říkal, proč já. Proč si vybrala zrovna mě. Vždyť jsem jen obyčejná nula a ona bohyně snad všeho…
Její ruce se najednou rozeběhly po mém těle. Její chladně ledové ruce. Pomalu začala rozepínat mou košili. Po rozepnutí ji pomalu stahovala přes má svalnatá ramena. Jako poslední hradba z mého těla spadly boxerky, které se teď válí zakopnuté kdesi pod její rozlehlou postelí s nebesy.
Než jsme se dostali až k posteli, udělala něco, co mi doslova vyrazilo dech. Dech se mi zadrhl hluboko v hrdle. Zničehonic se ke mně otočila zády a já měl v rukou její pevná a krásně vykroužená ňadra. Díky nedostatku dechu a všem okolnostem jsem najednou ztratil vládu nad svými údy a vůbec jsem nevěděl, co si mám počínat. Jenže ona, ano…
Uchopila mé ruce do svých dlaní a něžně si je přiložila na svá ňadra a pomalu je začínala třít. Toto trvalo několik minut. A pak… Stáhla své ruce.
Já v návalu druhé vlny vášně pomalu putoval po jejích rýsujících se žebrech jako po schodech dolů. Přes její břicho až tam…
Má ruka se zasunula do prostoru mezi jejími stehny. Pasovala tam, jako by byla pro toto místo tvořena po celý můj život. Její reakce byla naprosto odzbrojující.
Prohnula se v zádech. Díky tomuto pohybu se nedalo odolat tomu, abych znovu do jedné ruky neuchopil její dokonalé ňadro, zatímco druhou rukou jsem jí dráždil mezi stehny. Jenže zničehonic se její tělo odpoutalo od toho mého, které bylo touhou a nedočkavostí rozžhavené do běla. Otočila se. Její oči tak hnědé a žádoucí mě zvali k sobě, i když její tělo pomalu ustupovalo k posteli převlečené do rudého saténu.
Usedla na satén, který se začal lepit na její vlhká stehna, a její pohyby mě donutili k pohybu kupředu. Tenhle pohyb byl něco tak nepřirozeného, ale přesto tak podmanivého a přitažlivého. Její stehna se rozevřela a já zakusil tu slast poprvé spát se ženou. Ženou, která není jen v mých snech… je skutečná, moje a žhavá. Pohyby, které prováděla na mém tělem byly až k nepochopení. Takhle jsem se ještě necítil. Tolik touhy a přitom tak málo času, který můžeme strávit společně.
Ihned po ukojení své touhy se z mé alabastrové bohyně stal zplozenec pekla. Její prsty do té doby hladové a nenasytné po mém těle najednou začali drásat a škrábat mou nahou hruď, začala se vzpírat, křičet, rvát mi vlasy v hrstech z temene. Její nynější touha opadla. A s oné touhy se stala hladová nenávist. Křičela po mě: Ty jsi mě zneužil, znásilnil… Dokonce po mě hodila skleničku, která stála vedle rudé postele. Tak rychle jsem oblečený ještě v životě nebyl. Tu proměnu, kterou jsem zažil za tak krátkou dobu snad už nikdy nezažiju. Jenže …
Několik dní nato jsem zase stál před rudou, rozestlanou postelí a opět v rukou drtil ty dokonalá ňadra.