přidáno 05.04.2017
hodnoceno 1
čteno 1014(9)
posláno 0
Jsme
a nejsme
a v nicotě si podáváme ruce.

Ztraceni v překladu
a zapomenuti v originále
máme
stále
touhu
napojit se zpět.

raz dva tři čtyři pět

Možná teď?
Ještě dnes?

Jsme všichni za víčky
natolik mrtví
až jsme zapomněli na bolest.

/ dnes si výjimečně zapálím v posteli a budu rebel sama proti sobě.
přidáno 02.03.2018 - 10:20
divím se, že taková báseň zapadla.. je dobrá..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nic o ta. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pochybnost
Předchozí dílo autora : Konstatuji

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Meluzina :
Skvěle ovládá kritické myšlení a polemiku, vyzná se v politice i literatuře, umí poradit a její rady jsou tvůrčí a hodnotné, stejně jako myšlenky v jejích dílech.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming