přidáno 05.04.2017
hodnoceno 1
čteno 1059(9)
posláno 0
Jsme
a nejsme
a v nicotě si podáváme ruce.

Ztraceni v překladu
a zapomenuti v originále
máme
stále
touhu
napojit se zpět.

raz dva tři čtyři pět

Možná teď?
Ještě dnes?

Jsme všichni za víčky
natolik mrtví
až jsme zapomněli na bolest.

/ dnes si výjimečně zapálím v posteli a budu rebel sama proti sobě.
přidáno 02.03.2018 - 10:20
divím se, že taková báseň zapadla.. je dobrá..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nic o ta. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pochybnost
Předchozí dílo autora : Konstatuji

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming