Zima už se pomalu loučí,
dle hvězd již vlastně Jaro je,
pár veršů mých budiž tou loučí,
co duši světlem zaleje!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Rozval ten oltář Boha smutku,
veselé bůžky uctívej,
vím, život není bez zármutku,
však umí bejt i veselej!
Tak ber si z něj to úsměvnější,
nad smutky mávni rukou jen,
nakrátko jsme na svět vezdejší
přišli, tak ať to užijem!
Když depka na kafíčko přijde,
vyslechni, co má na srdci
a pak, když dveřmi opět vyjde,
zas usmívej se, krásně sni...
Toť recept je, jak špetku štěstí
získat v tom světě podivném...
Tož vzchop se, zatni svoje pěsti!
Uvidíš, zas Ti bude Hej!
veselé bůžky uctívej,
vím, život není bez zármutku,
však umí bejt i veselej!
Tak ber si z něj to úsměvnější,
nad smutky mávni rukou jen,
nakrátko jsme na svět vezdejší
přišli, tak ať to užijem!
Když depka na kafíčko přijde,
vyslechni, co má na srdci
a pak, když dveřmi opět vyjde,
zas usmívej se, krásně sni...
Toť recept je, jak špetku štěstí
získat v tom světě podivném...
Tož vzchop se, zatni svoje pěsti!
Uvidíš, zas Ti bude Hej!
Rozval ten oltář Boha smutku! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obloha amforou se klene...
Předchozí dílo autora : Kam ztrácí se chuť psát i číst?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.