A život tiše plyne v dál, co bylo - bylo, čas to svál...
přidáno 28.02.2017
hodnoceno 2
čteno 1044(12)
posláno 0
Kam ztrácí se chuť psát i čist,
proč netěší mne jara květ?
Nihil sub sole, jsem si jist,
obléknu rubáš smutku hned!

Netřeba na životě lpět,
když do srdce se soumrak vkrad,
nevnímá rytmus kastanět,
kdo při nich miloval se rád.

Čas žít, čas tiše odejít,
moudrý, kdo rozeznal to vkrátku,
snad verše mé dál budou znít
těm, co rád měl jsem, na památku...

Já srdce plné lásky měl,
však nyní na duši pad stín,
snad z dlouhých promarněných let,
snad z prázdných větví jeřabin...

Ty listím obalí se zas,
časem i květ je ozdobí,
však cosi uvadlo tam v nás,
prázdné jsou citu nádoby...

Bylo to krásné, poprvé,
i repríz bylo vcelku dost,
však staré lásky za nové
nesměníš, ohlodaná kost

na sobě více masa má,
než zbylo touhy láskou žít,
poustevník sluj svou dobře zná,
kde vraždí v srdci každý cit...
přidáno 02.03.2017 - 17:17
ŽblaBuňka:
A dívky v ulicích
se brzy roztančí,
ta nádhera, ten smích,
až srdce rozjančí!

Snad dál zas budu psát,
jako bych jinoch byl,
že bláznivě mám rád
mnohou z těch krásných vil.

A krása bude kvést
v každičkém veršíku,
na prahu mnohých cest,
tak plných milníků...

Díky za milé povzbuzení, příteli! Jj, ono to zase časem půjde a třeba i nějaká z těch krásných vil zavítá zas i na mé stránky...:-)))
přidáno 02.03.2017 - 13:38
to chce na sluníčko, už kvetou sněženky

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam ztrácí se chuť psát i číst? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozval ten oltář Boha smutku!
Předchozí dílo autora : Ústa tvá...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming