Wendy

fenka, belgický ovčák, 13 let

Verena

10.05.2008

básně/ostatní

1712(23)

někdy se ztratí slova
tváří tvář tichu
jiného světa

ležela na boku
snadno spící
jen v koutku oka
neodbytná moucha
vítr jí čechral dlouhou srst
měla mokré tlapky
poslední noční rosou
zmáčené

co zastavil čas
člověk nevracej zpátky
na smrt stejně krátký

někdy už nejsou slova
odvál je vítr

jen v myšlenkách
jaksi
zůstává
...

Komentáře (8)

15.05.2008 - 17:45

Sokolička

Do háje...:o( Smutná... Zrovna dneska jsem se dozvěděla, že můj mazlíček je na tom taky špatně (sice "jen" králík, ale stejně člen rodiny), takže možná taky něco napíšu. Anebo radši ne.
Krásný.

14.05.2008 - 20:46

Verena

Mononoke - děkuji za duhový most :-))))

14.05.2008 - 12:49

mononoke

Mezi chovateli potkanů, kteří se se ztrátou musí vyrovnávat mnohem častěji, se traduje báje o duhovém mostu: http://krwinka.blog.cz/0611/rainbow-s-bridge

12.05.2008 - 21:29

Verena

DĚKUJI MOC ZA KOMENTY...taky si myslím, že je přímo v psím nebi...byla hodná a taková jakoby moudrá, i když to zní divně....

12.05.2008 - 15:37

gabkin

Již jsem komentoval, ale to foto mně nedá.
nádhera na psech je to, že si umí popovídat beze slov, a my jim někdy porozumíme až pozdě.

11.05.2008 - 07:17

nostalgik

Dlouhá srst a dlouhý život, jistě také načechraný vzájemnou láskou a společně prožitými radostmi...

10.05.2008 - 22:19

ivkaja

...hmm:=,
co zvíře dokáže člověku být... těžko popsat.....,
moc hezky vyjádřeno, a... souhlas s "prostějankou":-)
a - krásné foto!!