U jezera labutí

Labutě bílé
tam za městem na jezeře
v dáli vidím rybáře
co na loďce se veze
průzračná hladina
a vůně květin
je to tu daleko krásnější
než kdykoliv předtím

A ty ta nádherná dívka
se sponkou ve vlasech tam stojíš
já k tobě přijdu
něžně tě vezmu kolem pasu
a jdeme se projít
ke křišťálové studánce
je to skoro jako v pohádce

Potom se zastavíme
ta chvíle napětí
a poté přichází láskyplné objetí
potom vezmeš svoji ruku
pohladíš moji tvář
a sladký polibek na mé rty mi dáš
je to krásný pocit naše těla
se chvějí
a vzájemně se dotýkají a hřejí

Potom přijde čas kdy musíš domů jít
já tě doprovodím
a ty můžeš o mě v noci snít
tak jako já každou noc sním o tobě
dáš mi pusu na rozloučenou
a další dny tak znova zas a zas
až do té doby kdy si tě přivedu před oltář