Bílá smrt- 11. Kapitola

11. Kapitola
Chlad pistole se vlil skrz pokožku do žil. Cítila, jak se rozlézá po celém těle a znemožňuje jí jakýkoli pohyb.
Pevně zavřela oči.
Klid…
Je to jen člověk…
Uklidni se…
„Tak je to dobře. Každého tvora dokáže zkrotit strach.”pousmál se muž za jejími zády.
Prudce otevře oči a zahledí se na dvě rozcupovaná těla před sebou.
Kdo se tady bojí?!
Rychlostí blesku se skrčí a odkutálí stranou. Nezastaví, rozběhne se dopředu, uhne doprava, vběhne za muže a chystá se mu skočit na záda. On je však už připravený a ve skrčeném postoji vystřelí.
Ostrá bolest projede Ioliiným tělem. Sletí k zemi rovnou na obličej.
Zaskuhrá, ale nezastaví se. Vyskočí na nohy a zavrčí na muže oděného v černém. Sleduje ji šedivýma očima, do kterých mu padají nezbedné rozcuchané světle hnědé vlasy.
Muž si povzdychne.
„Možná jsem tě podcenil.”usměje se na ní a nabije pistoli.
Ioli zasyčí a rozběhne se vpřed. Vyskočí nad muže, kterého tvrdě sejme k zemi. On ji ale chytí za boky a obrátí zády k zemi, kde ji zalehne. Začne sebou divoce házet, dokud muž neleží vedle ní a ona má volný průchod k jeho krku. Drápne po něm, ale silná ruka obejme její hubené zápěstí a s křupnutím ho zkroutí.
Zakňučí.
„Nezlob, nebo skončíš špatně.”zavrčí jí muž u ucha. Cvakne ostrými tesáky před jeho očima, aby mu dala najevo, že se nevzdá.
Nakopne muže do břicha a on se s úpěním sveze k zemi. Jednou rukou ho chytne za rameno, kde mu zaryje nehty do kůže, druhá ruka se ožene po jeho krku. Muž však uhne, a tak skončí s krvácejícím šrámem na hrudi. Rychle se vzpamatuje, přiloží Ioli zbraň na břicho a vystřelí. Dívka prudce odskočí a svalí se na zem.
Cítí teplou krev na břiše, jak stéká k zemi, kde tvoří krvavé jezero.
Muž k ní dojde, popadne za dlouhé bílé vlasy a vytáhne nahoru, dokud se jí zpříma nedívá do očí.
Ioli do očí vyhrknou slzy.
„Copak, copak? Bolí tě to?”zeptá se.
Zasyčí. Podívá se mu do oka a chce spustit paralýzu, ale……….. nejde to.
Co to?!
Pořád na své levé oko vidí rozmazaně a nemůže ho pořádně otevřít. Že by jí to zranění natolik oslabilo?
„Někdo se asi postaral o tvoji dokonalou zbraň, viď? Bez ní nic nezmůžeš.”
Ioli se probere z šoku, který ji přepadl. Její vlastní síla ji zradila. Teď, když jí jde o život, ji nedokáže použít.
Zavrtí hlavou a nohama muže odkopne.
Dokážu se ubránit i bez síly!
Muž zavrávoral, upustil dívku, která spadla na tvrdou kamenitou zem.
„Ty svině!”zařval muž vztekle a nakopl schoulenou dívku.
Nejsem slabá.
Vrhne se mužovi po nohách. Strhne černou látku kalhot a zaboří své dlouhé nehty do kůže. Na prstech ucítí krev.
Muž cosi zavrčí, kopne ji do hlavy a ona se svalí stranou s kusem masa mezi nehty. Než se stačí vzpamatovat, ostrá kulka jí provrtá hlavu. Potůček krve zašimrá na rozpraskaných rtech.
Ioli se snaží nevnímat otupující bolest a popadne muže za ramena. Ale síla z rukou úplně vymizela.
Před očima se jí začnou míhat mžiky.
Co se to…
Muž ji odstrčí a ona se i přes svůj odpor skutálí na zem.
Jak…?
Rukama se zapře o zem, ale její síla je ta-tam.
„Tak vidíš, že umíš být hodné zvířátko.”pochválí ji muž.
Nejsem zvíře…
Cítila na svém studeném těle jeho teplé ruce.
Nech mě bejt!
Začernilo se jí před očima a propadla do temnot.