Velmi tragická jízda vlakem

Ve vlaku ticho a potom náhlé
skřípění brzd
zděšený výkřik
a pár tichých modliteb

Potom náraz
rána a skřípění plechu
těla lidí
v letu
potom se probouzíš
pod troskami vagonu
z hlavy teče krev
z venku je slyšet houkání antonu

Rozhlédneš se všude kolem
není vidět nic
jen slyšet jde bolesti sténání
snad vás všechny zachrání
najednou pohlédneš
a vedle tebe krve se ti nedořeže
ta holka s kterou jsi se ještě před chvílí
smál
život jí z těla vyprchal
její bezvládné tělo leží vedle tebe
hlava je kousek opodál

A tobě je jasné že ji již není pomoci
máš slzy v očích
sžírá tě pocit bezmoci
proč přežil si a ona ne
pocit viny v srdci zůstane

Kdyby nejela s tebou
tím posledním vlakem
když byla v měsící pátém
nemusel si teď nad její rakvi stát
mohl si v klidu usínat