Myslím, že anotaci netřeba, název mluví za vše...
17.07.2016 6 1502(11) 0 |
A tak už zase hladovím
Neměla bych, to já vím
V zrcadle však nevidím
Co vidět bych chtěla
Chci jen kousek toho štěstí
Mezi ranami tvrdých pěstí
Tak se dávám na rozcestí
Mezi životem a zkázou svou
Nic více už neovládám
Svůj život už těžko zvládám
Proto Anu přivolávám
Aby vedla mě svou záhubou
Řekli mi, že nebýt tlustá
Byla bych moc holka hustá
A tak hlad teď musím ustát
Chci být štíhlá, jako proutek
Do jídla mě máma nutí
Pořád něco u sporáku kutí
Jenže moje ANA hnutí
Nesvolí mi ani kousek
Kávu, colu, cigarety
Fenolax a propriety
co hubnutí ulehčí
A já budu
Ta nejlehčí
Neměla bych, to já vím
V zrcadle však nevidím
Co vidět bych chtěla
Chci jen kousek toho štěstí
Mezi ranami tvrdých pěstí
Tak se dávám na rozcestí
Mezi životem a zkázou svou
Nic více už neovládám
Svůj život už těžko zvládám
Proto Anu přivolávám
Aby vedla mě svou záhubou
Řekli mi, že nebýt tlustá
Byla bych moc holka hustá
A tak hlad teď musím ustát
Chci být štíhlá, jako proutek
Do jídla mě máma nutí
Pořád něco u sporáku kutí
Jenže moje ANA hnutí
Nesvolí mi ani kousek
Kávu, colu, cigarety
Fenolax a propriety
co hubnutí ulehčí
A já budu
Ta nejlehčí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hladovím - zpověď anorektičky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Něco
Předchozí dílo autora : Myšlenka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?