 09.07.2016 4 1118(14) 0 |
Matné bělmo,
seschlých zakalených očí,
tupě hledí do včera.
Nikdo už dávno nepočítá,
jak je to dlouho,
co přestala žít.
Když tenkrát lapil ji ve svých divokých vodách,
přání mu plnila.
Aby už nemusel snít.
I zlaté tělo však zevšední
a trháním šupin
lze dlouhou chvíli krátit.
Zítřky úží počet tužeb,
a současně slábne
i nutnost veškerých služeb.
Snad vážně věřila.
Kdysi dávno.
seschlých zakalených očí,
tupě hledí do včera.
Nikdo už dávno nepočítá,
jak je to dlouho,
co přestala žít.
Když tenkrát lapil ji ve svých divokých vodách,
přání mu plnila.
Aby už nemusel snít.
I zlaté tělo však zevšední
a trháním šupin
lze dlouhou chvíli krátit.
Zítřky úží počet tužeb,
a současně slábne
i nutnost veškerých služeb.
Snad vážně věřila.
Kdysi dávno.
25.03.2021 - 12:09
zlatou rybkou. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : v toto šero.
Předchozí dílo autora : tonoucí.
