Nic jiného, než čisté, pocitově založené skládání slov vedle sebe.
přidáno 01.06.2016
hodnoceno 2
čteno 1223(10)
posláno 0
Ticho!
Okolí objímá…
Mácho! vidíš to zas?
očima jejíma, zastavil se tvůj čas.

Nic jen prázdno,
Kde není ti přáno,
proč přilétá každé ráno,
kdo poslal tě, černočerná vráno?

stín, konec a v oné tmě jen zmar,
Toť ten podlý Danajský dar,
co krev uvede v var,
A postrádá tvar.

Ticho!
Pohltí řeč tvou…
Mácho! Kde hledal jsi ten ráj?
Kde byl Poe, Když ti srdce z těla rval Máj?

Ťuk, Ťuk,
pronikavý zvuk
ozvěna tvých muk
z dob kdy jsi byl ještě malý kluk.

Ve tmě za svitu stínů kráčíš, bdíc
vidíš ji v té temnotě, sníc
ten hlas zmizet chtíc,
„NIKDY VÍC“

ikonka sbírka Ze sbírky: Prvotní plamen
přidáno 12.02.2017 - 00:07
Zamila: Noted and appreciated
přidáno 11.02.2017 - 23:48
Zkus se víc zaměřit na formátování (to hlavně u ostatních básní, jinak to nikdo nebude moc číst - protože to nevydrží ;-) ) a tady se zkus vyvarovat jednoslovných rýmů ... Začátek už má něco do sebe, ale máš před sebou ještě hodně práce, pokud se chceš zlepšovat ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ticho? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pustina
Předchozí dílo autora : Obsidiánové srdce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming