Si?

Ann(ah): Ďakujem Ti.

Krásné.

ŽblaBuňka: ... PRESNE tak! A ten deň pravidelne oslavujem. ;)

Yasmin: Ďakujem Ti veľmi, veľmi pekne! :)

Lasak: Nikto nie je dokonalý a ja takisto nie. Tento fakt si už roky uvedomujem. Taliansky vzťah by som určite nechcela (tak by som žiť naozaj nevedela) Všetko je o komunikácii a kompromisoch - okrem iného. (Vernosť, úprimnosť, tolerancia, dôvera...)

Orionka: Za komentár sa rozhodne neospravedlňuj, dielo má byť podnetné a vyvolať u čitateľa pocity, myšlienky pohnútky na zamyslenie, takže pokiaľ sa mi to podarilo, je to fajn. ;) Ak som však u Teba vyvolala dojem, že mi stačí len to objatie, rada by som to uviedla na pravú mieru: Bolo to myslené metaforicky. Ja som síce extrémne "dotykový" človek, ale na objatia rozhodne nepotrebujem nevyhnutne partnera, stačia mi priatelia a najbližšia rodina.
Čo sa týka mojej náročnosti na partnera, sesternica mi neraz vytkla, že som príliš náročná. Nemyslím si to. Ako hendikepovaná žena musím byť určite náročnejšia pri výbere potenciálneho partnera ako zdravé ženy. Môj problém spočíva hádam v tom, že čím som staršia, tým menej viem čítať v ľuďoch... Smutné, však?
Predstava, že by som sa v starobe nemala o koho oprieť, ma síce neteší, ale ver mi, že ju radšej strávim tak, tešiac sa z neteriných detí, akoby som po svojom boku mala mať nejakého debila - je množstvo vecí, ktorým sa môžem naplno venovať. :-)

Dílko velmi vydařené, a co se objímání týče, na to už máme i mezinárodní den.
Já vím, není objetí jako objetí.

Líbí se mi v celé té upřímnosti i smutku... Přeju moc štěstí, aby se vaše cesty jednou spojily...!

Nerad bývám v tomhle poslem špatných zpráv, ale bohužel nikdy nikdo není dokonalý a vždy si najdeme na tom druhém chyby a věci, které nám vadí (stejně tak on na nás). Je to spíše o tom, najít partnera se kterým najdeme kompromisy, které nám nevadí a je to tedy i o naši schopnosti tolerovat (upozorňuji, že ne přetrpět, ale tolerovat). Nakonec je taky důležité umět problémy řešit a je vcelku jedno jak. Jen to musí vyhovovat oběma. (Znám páry, které se hádají a jsou takhle spokojení protože to oba berou jako vyjádření svých upřímných názorů a žijí spolu x let a jsou šťastní. Stejně tak znám páry, kde si ti lidé spolu u skleničky vína vyříkají, co potřebují a úplně v klidu). Těch věcí, které se ve vztahu člověk musí naučit je spousta a většina lidí si musí projit několika vztahy než se to naučí.
Na závěr jen dodávám, že názor je samozřejmě z části subjektivní, ale z části podložený vědou a mým samostudiem psychologie.
P.S.: Nevím jestli to každý pochopí úplně správně, protože jsem se snažil smrsknout do jednoho komentáře klidně i několikahodinový rozhovor na tohle téma

slnečnica: To je zajímavé téma na delší debatu. Já souhlasím, že by nikdo neměl být osamělý, ale to nutně neznamená partnerský vztah. Dobře znám minimálně dvě ženy, které jsou úžasné a šťastné a naplněné tím, co dělají, i když žijí samy. A bez objetí. Prostě raději tak, než za každou cenu s partnerem, u kterého by musely slevovat a třeba se trápit.
Ale samozřejmě tohle řešení není pro každého. Pokud opravdu chceš jen tak málo, jak píšeš, jde ti jen o jeho postoj k tobě, ale jinak na něj žádné nároky (vzhled, vzdělání, ...) nemáš, určitě ho najdeš. Ale takhle jednoduché to většinou nebývá.
A ještě jedna věc mě zaujala. Je fajn, že doufáš, ale většinou to bývá tak, že čím méně doufáš a čím víc jsi spokojená s životem, jaký máš, tím spíš se ten Někdo nakonec někde vynoří :). Moc ti to přeju.
Omlouvám se za delší komentář, přimněla jsi mě k zamyšlení, ale ono je to celé fakt na delší debatu...

Orionka: To je síce fakt, pokiaľ človek nevie byť šťastný sám so sebou, nemôže byť šťastný s druhými, ale na druhej strane, nikto by nemal byť osamelý. Presne, ako napísal Ondřej, každý potrebuje objastie. S tým sa absolútne stotožňujem. Chcela by som pri sebe niekoho, kto by ma dokonale poznal a mal ma rád takú, aká som bez toho, aby chcel na mne čokoľvek zmeniť... Chcem priveľa?
Neviem, možno. Už tu jeden taký bol, možno sa tým môj diel šťastia vyčerpal, naozaj neviem. Napriek tomu dúfam, že to tak nie je, a on sa raz ukáže. ;)

Amelie M.: Ďakujem. :)

SSS: Áno, je to tak.

Není nutné odvozovat štěstí od někoho jiného, v tomhle je lepší a jistější spoléhat jen sám na sebe :). Představ si, že bys ho nepotkala a prosmutnila celý život, to by teprve byla tragédie.

řekla bych.. ze života.. i když teskná, oslovuje mě, líbí slnečnico

tahle mě překvapila, každý potrebuje objatie, týká se máš všech. Líbí.

A42: Už dávno nehľadám, naozaj nie. :)

Působivá báseň. On se opravdu někdo najde, zvláště když nehledáme... ;-)

vanovaso: Stačí. ;) Škoda len, že to nie je také jednoduché, ako sa na prvý pohľad zdá, však?

Ta nenápadná pointa mě dostala... Obejmout...V noci... I já věřím,že někde je... Stačí se jen potkat ...;-))

Lasak: Ďakujem Ti. :)

hodně procítěné... a ještě procítěnější závěr

Nikytu: Už naozaj strácam trpezlivosť... ale ďakujem. :)

Krásně smutně řečeno. Cítím tam opravdový smutek. Ale neboj a dál věř. On jednou přijde...