... jak krásné to bylo, když mě máma držela před usnutím za ruku.
přidáno 28.04.2016
hodnoceno 10
čteno 1232(16)
posláno 0
Vzdávám se zase.
Hřejivé teplo mnou prochází
pod rouškou tmy,
kdy noc se snáší

Slova v tvém hlase,
jediné, co teď mě provází
cestou, kde sny
mou mysl unáší.

Dnes stihl jsem být,
princem i vojákem.
Zachránil svět
a zlobil jen malinko.

Však, než začnu snít
pod jemným povlakem,
přeji ti teď,
dobrou noc, maminko.


přidáno 15.07.2016 - 13:22
To je hezké :)
přidáno 29.04.2016 - 20:53
Dojemná a milá ...
přidáno 29.04.2016 - 16:23
oslov radek: Ginnare: A42: ŽblaBuňka: Orionka: Děkuji vám za krásné komentáře. Potěšilo mě to.
přidáno 29.04.2016 - 12:30
hezké a něžné
přidáno 28.04.2016 - 20:15
milé
přidáno 28.04.2016 - 19:24
Jednoduše krásné. Přesně to sedí k tomu malému klukovi.
přidáno 28.04.2016 - 17:19
No jo... Která matka by u tohoto neuronila slzičku...
Obzvlášť ta třetí sloka je vyvedená.
přidáno 28.04.2016 - 16:27
líbí
přidáno 28.04.2016 - 15:12
Yana: Děkuji Ti
přidáno 28.04.2016 - 14:02
Dojala mě, skutečně

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po večerníčku. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Strach
Předchozí dílo autora : Lidské bytí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming