přidáno 20.04.2016
hodnoceno 3
čteno 1235(12)
posláno 0
V pokoji
plném kopretin
i v zimě jsem v nich ukrývala
chodidla a duši
při úniku před vším ostatním
co jsi nebyl Ty.

/tak obyčejné fráze
ale tak plné pravdy/


Ani tak nemohu říct
zda mi vůbec chybí něco víc
než nezraněná naivita dřívějších dní
kdy jsem nechtěla nic.

Kytarové tóny
levné sušenky
laciné myšlenky
a strach
krmili nás stejně dobře
jako málokdy uklízený prach
ale nemohli jsme z toho růst.

Tak jako tak je dobře
že přišel krach
společné poetiky
a je to pryč.

Nemocný je vítr, který vane k ničemu.

https://www.youtube.com/watch?v=CVGjcXWnarE
přidáno 05.07.2016 - 13:51
Inu dobré :) Také jsem hledala únik před vším co nebyl on...a nezraněná naivita dřívějších dní hmm nostalgie jakože až do úsměvu.Poslední věta je nej. jup!
přidáno 20.04.2016 - 08:27
PS: jo... pustila sem si ORLG z Tvého odkazu a děkuji! U něčeho takového ráda relaxuji, nemohla sem je slyšet na Radiu 1? :-)
přidáno 20.04.2016 - 08:19
Přiznám se, že začátek mě trošinku nudil, ale pak... wau... "Nemocný je vítr, který vane k ničemu." tak to je pro mě hodně silné :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokoj kopretin : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Konstatuji
Předchozí dílo autora : Dobroty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming