A stojí tam tak sama....
15.04.2016 7 1190(18) 0 |
Jako připomínka na minulost
tam stojí
na mramorovém podstavci
busta paní Horákové
a chodci kolem ní
projdou a ani se nerozhlédnou
copak ji nevidí?
Viděla jsem ji,
jak plakala,
když padal déšť
a plakala,
když za ní pokáceli strom,
který vrhal stín.
Viděla jsem ji třást se,
když padal sníh,
okouzlenou bílou krásou,
ale dotčenou chladem.
Zářila tam jako démant,
i když černý
a to malé dítě
běhalo po památné desce
a hrdý otec se usmíval,
jak poskakovalo
po černém kameni
se zlatým písmem.
Ale včera se usmívala,
když svítilo slunce
a malá sýkorka
šveholila na šípku,
který za ní rozkvétal
a usmívala se,
když rozkvetl akát
a lákavě voněl.
Kousek od řeky
stojí její busta
a lidé chodí kolem ní,
jako by ji neviděli
a ona pláče,
když se děti
prohánějí po tom kameni,
kde je její jméno
a ona na mramorovém podstavci
stojí tak sama
a já vím,
že když se na ní podívám,
tak se na mě usměje,
protože já vím,
že tam je
jako připomínka minulosti.
tam stojí
na mramorovém podstavci
busta paní Horákové
a chodci kolem ní
projdou a ani se nerozhlédnou
copak ji nevidí?
Viděla jsem ji,
jak plakala,
když padal déšť
a plakala,
když za ní pokáceli strom,
který vrhal stín.
Viděla jsem ji třást se,
když padal sníh,
okouzlenou bílou krásou,
ale dotčenou chladem.
Zářila tam jako démant,
i když černý
a to malé dítě
běhalo po památné desce
a hrdý otec se usmíval,
jak poskakovalo
po černém kameni
se zlatým písmem.
Ale včera se usmívala,
když svítilo slunce
a malá sýkorka
šveholila na šípku,
který za ní rozkvétal
a usmívala se,
když rozkvetl akát
a lákavě voněl.
Kousek od řeky
stojí její busta
a lidé chodí kolem ní,
jako by ji neviděli
a ona pláče,
když se děti
prohánějí po tom kameni,
kde je její jméno
a ona na mramorovém podstavci
stojí tak sama
a já vím,
že když se na ní podívám,
tak se na mě usměje,
protože já vím,
že tam je
jako připomínka minulosti.
17.04.2016 - 07:48
Krásná. O Miladě Horákové jsme se nedávno učili a musím říct, že to byla skutečně obdivuhodná žena a já si jí moc vážím. Také občas vídám děti, jak šplhají po pomnících, nebo ještě lépe, poskakují po hřbitově a hrobům se přitom rozhodně nevyhýbají. Opravdu povedená báseň.
15.04.2016 - 20:12
Není špatná. Možná trošku roztáhlá. Každopádně pěkné propojení začátku a konce básně
15.04.2016 - 19:23
prekrásna báseň, Borůvko. Myslím, že je najlepšia, akú som od Teba zatiaľ čítala. veľmi ma potešila. :-) v slove "nerozhlédnou" máš preklep.
15.04.2016 - 12:37
tuhle jsem taky viděl jak nějaký neohrožený rodič pustil své dítě aby lezlo na jakýsi pomník
15.04.2016 - 12:01
Líbí se mi to, protože k tomuto tématu mám blízko a již řadu let jej sleduji. Celkově máme ty vzpomínky úzce zakořeněné v rodinné historii. Takže se mi to líbí. Jen bacha na "démanty" ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Busta Milady Horákové : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úplňková noci
Předchozí dílo autora : Alegorická noc