...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Až přimknou se děti
těla mého
ke tvým rtům
v té chvíli zachvěje se zem
neboť poznáme
žár sálající chvíle.
Až přivinou se děti
těla mého
na hebkou kůži ňader tvých
tak slunce spálí tmu na popel
který zasype nás v zápětí.
Až přijdou děti
těla mého
do těla tvého skrze klín
tak propadnem se do nebe
a na zemi
se snesem ve spánku.
těla mého
ke tvým rtům
v té chvíli zachvěje se zem
neboť poznáme
žár sálající chvíle.
Až přivinou se děti
těla mého
na hebkou kůži ňader tvých
tak slunce spálí tmu na popel
který zasype nás v zápětí.
Až přijdou děti
těla mého
do těla tvého skrze klín
tak propadnem se do nebe
a na zemi
se snesem ve spánku.

ty děti...já nevím, mě to tam moc nesedlo, to opakování...cekově se mi to ale docela líbí, nápad zajímavý, dobrá je ta poslední část
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proud extáze : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pohár pro osud
Předchozí dílo autora : Poslední den včelího pána