 17.01.2016 1 1164(11) 0 |
Jen další křik, jen další hádka,
pomalu se navléká vztahu oprátka.
Slzy již necítím,
už mě to nebolí,
že v téhle té rodině jsme všichni prakticky živoucí mrtvoly.
Jen tu tak ležím a duševně krvácím.
mé srdce je na kusy,
jež záměrně poztrácím.
Nač jsou city,
když mě bolí...
Každý den je jak na bitevním poli.
Neberou ohledy,
pořád jen křičí,
já a můj bratr žijeme ve světě,
kde nás vlastní rodiče ničí!
pomalu se navléká vztahu oprátka.
Slzy již necítím,
už mě to nebolí,
že v téhle té rodině jsme všichni prakticky živoucí mrtvoly.
Jen tu tak ležím a duševně krvácím.
mé srdce je na kusy,
jež záměrně poztrácím.
Nač jsou city,
když mě bolí...
Každý den je jak na bitevním poli.
Neberou ohledy,
pořád jen křičí,
já a můj bratr žijeme ve světě,
kde nás vlastní rodiče ničí!
02.02.2024 - 09:18
Rozvod : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lapená slza
Předchozí dílo autora : Odraz v zrcadle
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Umouněnka :Slečna s šikovnou prací s jazykem a organizátorskými schopnostmi. Pořádá své literární večery a ráda se účastní literárních čtení. Naživo velmi příjemná osoba.
