Má prvotina... V lásce i v básni
přidáno 16.01.2016
hodnoceno 1
čteno 893(14)
posláno 0
Zdraví hravě ‚hej‘,
potulný úsměv v očích,
rozjasní nám celý kraj
i za nekonečných nocí.

Zmizí si jak vánek pak,
člověk ať se dusí,
někdy zas vrátí se snad,
člověk se však uprosí.

Po roce zjevení,
milé překvapení,
červený motýlek na schodech
odtančí své představení.
Hladový pak domů běží,
zanechá jen úsměv na rtech
a v srdci divné vzduchoprázdno—
přidáno 18.01.2016 - 09:22
Ještě by zasloužila trochu prožvýkat. V syntetickém pohledu by se mělo šetřit detaily, v analytickém naopak se na detaily zaměřit. Tohle je spíš syntéza. Popisuješ jak to prostě chodí a bereš si k tomu jako pomůcku motýlka. Tenhle symbol ale ztrácí svou výmluvnost, když ho ochudíš o typické znaky, tak třeba motýlek neběží, létá. Tím vracíš čtenáře zpět k domněnce, že tohle není žádný motýlek a nutíš ho se ptát, proč to teda je motýlek? Jakou má s motýlkem jak ho zná podobnost?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Červený motýlek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kavárenská

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming