 12.01.2016 1 1121(20) 0 |
po tisících zklamáních, po tisíci ranách,
po nespočtu slz a úzkostí obalující vnitřek,
rakovinou propletené žíly jako ostnatý drát,
chechtá se, chcechtá, když vlním se v bocích,
noc za nocí; probdělé, bezesné,
zároveň plné
nočních mur.
po nespočtu slz a úzkostí obalující vnitřek,
rakovinou propletené žíly jako ostnatý drát,
chechtá se, chcechtá, když vlním se v bocích,
noc za nocí; probdělé, bezesné,
zároveň plné
nočních mur.
14.01.2016 - 16:09Slyším tě to předčítat a je mi z toho smutno, kryple...vzpomínám, když jsi to napsala a co všechno se dělo před tím a potom a tak...chybí tomu nedělní deprese, ale i ta už se nám chchetá ze záhrobí abstratních věcí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vnitřek nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : nekonečný svět: -teď
Předchozí dílo autora : "buď šťastná"
