přidáno 12.01.2016
hodnoceno 1
čteno 1078(20)
posláno 0
po tisících zklamáních, po tisíci ranách,
po nespočtu slz a úzkostí obalující vnitřek,
rakovinou propletené žíly jako ostnatý drát,
chechtá se, chcechtá, když vlním se v bocích,
noc za nocí; probdělé, bezesné,
zároveň plné
nočních mur.
přidáno 14.01.2016 - 16:09
Slyším tě to předčítat a je mi z toho smutno, kryple...vzpomínám, když jsi to napsala a co všechno se dělo před tím a potom a tak...chybí tomu nedělní deprese, ale i ta už se nám chchetá ze záhrobí abstratních věcí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vnitřek nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : nekonečný svět: -teď
Předchozí dílo autora : "buď šťastná"

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming