přidáno 04.01.2016
hodnoceno 5
čteno 985(18)
posláno 0
Bez kousku naděje,
v podivném šerosvitu,
v příběhu bez děje,
ve světě bez pocitů…

Elegii svou si zpívám.

Po pádu už nechci vstát
a ztrácím sílu milovat,
jen hloupě tápu v minulosti,
než vyschnou slzy plné zlosti…

Na chladnou lásku zavzpomínám.
přidáno 17.01.2016 - 10:14
Zamila
Druhá strofa je moc vydařená. Zbytku trochu chybí něco originálního ...
přidáno 08.01.2016 - 00:19
Homér: Děkuji ti. ;-)
přidáno 08.01.2016 - 00:18
Yana: Děkuji. :-) Pochopila jsi to zřejmě tak, jak jsem zamýšlel.
přidáno 07.01.2016 - 13:20
Slušná práce...
přidáno 05.01.2016 - 19:53
všichni je za sebou máme a proč zrovna na ty chladné tak často vzpomínáme? Beznadějně, rozervaně...Jo líbí se mi to, líbí se mi jak si tu básničku napsal

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chlad lásek minulých : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tušíš?
Předchozí dílo autora : Zakázané ovoce

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Liss Durman řekla o kryndy :
Kryndy... Tady asi bez komentáře. Stejně nevim, jak ten náš sesterskej vztah vyjádřit takhle černý na bílým.. My víme a to je hlavní :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming