 26.11.2015 2 1081(16) 0 |
mrazivé bílé ráno
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách
vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech
venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu
zase jsme spolu byli sami
tak sami.
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách
vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech
venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu
zase jsme spolu byli sami
tak sami.
27.11.2015 - 09:15Homér: Děkuji, to je pěkné hodnocení... měla bych si je po dlouhé době zase pustit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spolu sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 8. 12. 2015
Předchozí dílo autora : L. III
