přidáno 02.11.2015
hodnoceno 2
čteno 1300(11)
posláno 0
Myslím, že takhle je cítit nekonečno:
v konečcích prstů
v konečném tichu
na konci těch jediných deseti minut na kterých záleží.
Myslím, že takhle je cítit nekonečno:
jako sny o štěstí
jako prázdno v hlavě
jako nádech.
Myslím,
že na tom nezáleží
že to se uvidí
že to je dobrý
že to bude dobrý
že jednou, možná, taky ne.
A nekonečno se vejde do deseti minut,
aspoň myslím.
přidáno 06.11.2015 - 10:30
puero: Děkuji, takový originální komentář potěší :)
přidáno 05.11.2015 - 23:05
Singularitu nezkomprimuješ. Ale můžeš ji strčit do skořápky z oříšku a celé to úhledně zabalit a poslat poštou Východoindické společnosti, ta už si s tím poradí.

teda pokud pro ně taky pracuje nějaký básník, co má trochu cit pro surrealie podobného kalibru. Jinak nevim.

Je povzbuzující vidět, že se nové tváře nebojí volné formy a repetic a vůbec jaksi experimentu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nebo ne? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bdění
Předchozí dílo autora : Óda na slovo žmoulat

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming