přidáno 23.10.2015
hodnoceno 3
čteno 1092(25)
posláno 0
Pod náporem slov
si nejsem jistý, zda jsem živý.

A jestli vůbec chci.
Přes zamlžené řasy
svět se jeví nějak
křivý. Nenapravitelně zlomené tužky zabodané třísky pod nehtem z palce sedy lehy pod dozorem bývalého odchovance tohoto ústavu a jestli to nevzdám možná mu uplavu podél břehu
bojím. Se vzhlédnout


Čekat na křik a doufat v něhu.
přidáno 10.11.2015 - 11:04
závěr mi přijde slabý (ne sdělením, ale provedením), nicméně se mi hrozně líbí ta dlouhá ukecaná deliriózní část
přidáno 24.10.2015 - 11:50
Je to velice zajímavé. Opravdu pěkné :).
přidáno 23.10.2015 - 23:02
Víc by se mi tam rytmicky hodilo "čekat na něhu" a to předtim nějak obměnit. Jinak zajímavý ... :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming