Nukleonový konflikt

Bezvýsledně ptám se dnů,
proč noc má tíhu zvonů,
jež bijí hlučně, bez pomlk.

V beztížnosti nespadnu
a tma je bez fotonů
a ve vakuu není zvuk.

Na obloze hvězdy žhnou
fúzí jader atomů,
jenom tiše pohasnou,
až přijde jejich čas,
až nezbude tu nikdo z nás.

Světlo pluje prostorem
a je to, zdá se, vlnění,
však rychlost, ta se nemění.

Tak probíhá boj s fyzikou,
kdy na pomezí verdikt dlí,
kdy duše koná bez mysli.