přidáno 08.07.2015
hodnoceno 7
čteno 1109(10)
posláno 0
Žijeme připravené životy...
staletí vyšlapala cestu,
člověk ji vydláždil.

Jdou po ní všichni, já i ty,
a neunikne trestu,
kdo by vybočil.

Žijeme naučené šablony...
co do pamětí vryly školy,
a co my přijali bez vzdoru.

Nyní jako namnožené klony,
každý hraje svoji roli,
neptá se, stojí v pozoru.

Sníme neprožité životy...
snad jen mysl vzdoruje,
tomu, co tělo snáší.

Sníme všichni, já i ty,
když noc víčka roluje,
i když den tmu plaší.
přidáno 13.07.2015 - 21:14
Díky za komenty :)
přidáno 13.07.2015 - 11:42
Vyborná
přidáno 13.07.2015 - 09:26
Hm, taková ta lehce filozofující poezie, nutící k zamyšlení, nad sebou, nad námi všemi, líbí, protože alespoň občas také takhle přemýšlím, přebíjím to, čas letí, ale čas od času hlodají takové myšlenky, pěkné
přidáno 09.07.2015 - 22:20
tohle dílko jsem si vychutnal
přidáno 09.07.2015 - 12:48
Revoltující, ale trochu pasivní... Nejvíc se mi líbí poslední dvě sloky. Tam slyším i ten správný rytmus. ;)
přidáno 08.07.2015 - 23:21
Zamila: Děkuji :)
přidáno 08.07.2015 - 22:48
Rytmicky kvalitní a chytré, hezká poezie k zamyšlení. Líbí se mi :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šablony : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dědeček
Předchozí dílo autora : Hodiny

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming