přidáno 01.07.2015
hodnoceno 2
čteno 1036(14)
posláno 0
Už je to skoro tisíc let,
co čekala jsem odpovědˇ
na dopis svůj růžový
-prosím jen k němu letˇ.

Dala bych tehdy louky,
lesy,celý svět...
za pár vašich slůvek,
za několik vašich vlídných vět.

A tedˇ je svírám v dlaních
a nepláču už ani,
umřela láska,co jsem pro Vás měla
a já dlouhým čekáním a žalem zkameněla.
přidáno 15.07.2015 - 15:48
Zamila: Děkuji.Byla jsem "bohatá"-už nemám nic.Proč to mizí?Je mi z toho divně a smutno.K
přidáno 08.07.2015 - 19:06
Rytmicky hodně dobrý kousek - celkově myšlenkou. Leč tak trochu klišoidní ... Ale co rýmované a sladké dnes pomalu už není ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná je pozdě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bolest
Předchozí dílo autora : Rosa z mých řas

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming