 01.07.2015 2 1068(14) 0 |
Už je to skoro tisíc let,
co čekala jsem odpovědˇ
na dopis svůj růžový
-prosím jen k němu letˇ.
Dala bych tehdy louky,
lesy,celý svět...
za pár vašich slůvek,
za několik vašich vlídných vět.
A tedˇ je svírám v dlaních
a nepláču už ani,
umřela láska,co jsem pro Vás měla
a já dlouhým čekáním a žalem zkameněla.
co čekala jsem odpovědˇ
na dopis svůj růžový
-prosím jen k němu letˇ.
Dala bych tehdy louky,
lesy,celý svět...
za pár vašich slůvek,
za několik vašich vlídných vět.
A tedˇ je svírám v dlaních
a nepláču už ani,
umřela láska,co jsem pro Vás měla
a já dlouhým čekáním a žalem zkameněla.
15.07.2015 - 15:48Zamila: Děkuji.Byla jsem "bohatá"-už nemám nic.Proč to mizí?Je mi z toho divně a smutno.K
08.07.2015 - 19:06Zamila
Rytmicky hodně dobrý kousek - celkově myšlenkou. Leč tak trochu klišoidní ... Ale co rýmované a sladké dnes pomalu už není ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná je pozdě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bolest
Předchozí dílo autora : Rosa z mých řas
