|
bylo mi tu vyčítáno že neumím budovat atmosféru tak tady jedna atmosférická :) jak to jen dopadne :)
 01.07.2015 1 860(8) 0 |
Utíkej rychle utíkej
hlavně se ale dozadu nedívej
máš pocit že tě někdo sleduje
celý dny tě pořád špehuje
kroky jsou slyšet blíž a blíž
nemůžeš se toho zbavit ani když spíš
je to realita?
nebo jen v přelud v hlavě
at tak nebo tak skončí to asi špatně
máš pocit že se z toho zblázníš
rozum snad dočista ztratíš
a tak si jdeš jednou parkem v noci
zase slyšíš za sebou kroky
pak se ozývá rachot s křoví
temná postava se k tobě blíží
je celá v černém odděná
má strašně velká ramena
panebože co to svírá v ruce
ty musíš za každou cenu utéct
najednou zakopneš a na zem padáš
bolí tě z toho hlava
černá postava ted stojí kousek opodál
asi fakt chce abys ses bál
tak na ni řveš tak si mě vem
klidně mě umlat tady kamenem
já stejně už nemám sílu žít
každý den se jenom dřít
tak pojd pojd ke mě blíž
chci chci vidět do tváře tvý
postava přichází už k tobě přistupuje
kápi si hlavy pomalu stahuje
ale sakra kde má tvář
z očí jí sálá strach
zavíráš oči ale úder stále nepřichazí
proč ležíš sakra zrovna u nádraží?
postava rychle odchází
sebrala ti všechny peníze tvý
a tak odcházíš kvapem domů
peníze nemáš
a nepříjemnej zážitek k tomu
a tak se ptáš proč měl by si tu žít
když se bojíš po ulici jít.
hlavně se ale dozadu nedívej
máš pocit že tě někdo sleduje
celý dny tě pořád špehuje
kroky jsou slyšet blíž a blíž
nemůžeš se toho zbavit ani když spíš
je to realita?
nebo jen v přelud v hlavě
at tak nebo tak skončí to asi špatně
máš pocit že se z toho zblázníš
rozum snad dočista ztratíš
a tak si jdeš jednou parkem v noci
zase slyšíš za sebou kroky
pak se ozývá rachot s křoví
temná postava se k tobě blíží
je celá v černém odděná
má strašně velká ramena
panebože co to svírá v ruce
ty musíš za každou cenu utéct
najednou zakopneš a na zem padáš
bolí tě z toho hlava
černá postava ted stojí kousek opodál
asi fakt chce abys ses bál
tak na ni řveš tak si mě vem
klidně mě umlat tady kamenem
já stejně už nemám sílu žít
každý den se jenom dřít
tak pojd pojd ke mě blíž
chci chci vidět do tváře tvý
postava přichází už k tobě přistupuje
kápi si hlavy pomalu stahuje
ale sakra kde má tvář
z očí jí sálá strach
zavíráš oči ale úder stále nepřichazí
proč ležíš sakra zrovna u nádraží?
postava rychle odchází
sebrala ti všechny peníze tvý
a tak odcházíš kvapem domů
peníze nemáš
a nepříjemnej zážitek k tomu
a tak se ptáš proč měl by si tu žít
když se bojíš po ulici jít.
03.07.2015 - 09:54Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
utíkej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Imigrační
Předchozí dílo autora : Já a TY!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
