Už jako dítě jsem si představoval své stezky. Rád k té představě vracím. A tedy se podělím s jednou z mnoha.
přidáno 24.06.2015
hodnoceno 3
čteno 735(14)
posláno 0
PROMLOUVÁ MNOU



Nebeské stezky tam v dáli za horami
klenuté přes řeky, pouště, život a mládí
mnou promlouvají jako přírodní úkaz
jenž přivádí v úžas vyprahlé pocity tváří
a zmírňují hrozivý idiotský smích.

Tam se vracím a
tam se vzdávám a
tam učím milovat a
tam se dokážu milovat
protože zapomínám na svou lidskost.
Již nejsem unaven
netrápím se pomyšlením
že duch spal sto let.

Tyto stezky jsou hrou bez pravidel
skrývající se před chaosem
tyto stezky jsou odrazem nás
neboť promlouvají
promlouvají k nám.

Nebeské stezky tam v dáli
v dáli za horami...
přidáno 25.04.2018 - 17:03
To není možné, taková krása...Ach...

Tys věřící, viď?
Jistě budeš znáti Sergeje Miháľa? :-)

Jsi neuvěřitelně úžasný:)
přidáno 26.06.2015 - 08:11
Jiří Turner: V tomto máš určitou pravdu. Myslím, že forma je mou můrou. Přemýšlím, že bych psal formou esejů nebo povídek ale pořád čekám. Díky.
přidáno 25.06.2015 - 11:09
Možná se budu opakovat, ale mám stále takový pocit, že hledáš určitou formu k vyjádření svých myšlenek a pocitů. Což je, nutno říci, úplně normální. Přijde mi tak, že se do nějaké formy snažíš "nacpat"něco, co přísluší více formě jiné. Zde konkrétně si myslím, že spojuješ příliš mnoho vizuálních a myšlenkových motivů. Výsledkem je ještě větší rozostření už tak mnohovýznamového sdělení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Promlouvá mnou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Oči se otevírají
Předchozí dílo autora : Věk Displejů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming