:-)
přidáno 09.05.2015
hodnoceno 0
čteno 1291(7)
posláno 0
Zemřel jeden páter,
na cirhozu jater...
Jak to bylo možné?
Povím vám to,proč ne...


Stála jednou malá fara,
byla malá,byla stará,
páter byl však mladý,čilý,
usměvavý,vstřícný,milý.


Měl rád svoje ovečky.
taky švestky do bečky,
po pár čtvrtkách slivovice,
blíž byl bohu mnohen více.


Všichni brzy věděli,
nejen při mši v neděli,
sluha páně rád si přihne,
při kázání vždycky zjihne.


Děkuje bohu za všechny dary,
které posílá do jeho fary,
a časem pak ten boží sluha,
denně pil už jako duha.


Je to vždycky smutné,
a ne vůbec nutné,
aby mnich či někdo jiný,
provokoval boží mlýny.



Není to vždy lidská vina,
infarkt nebo rakovina,
Bohu je to stejně fuk,
jestli zemře kněz či kluk.



A tak synu věz,
bezdomovec jsi či kněz,
-tady nejde o víru,
ale vždycky o míru!


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PÁTER : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : SAMOTA..?
Předchozí dílo autora : PROSLOV K 1.MÁJI

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming