|
Sonety na zadaná slova: jabloň rodina kamarád whisky rybník.
 30.04.2015 4 740(9) 0 |
Já líbával Tě pod jabloní
na chalupě Tvé rodiny,
teď hlavou vzpomínky se honí,
když sám tak celé hodiny
u krbu tiše whisky piji
a hledím oknem na rybník,
utápím se v melancholii
a do mysli mé soumrak vnik.
Míval jsem s Tebou velké plány,
kamarád srdce Tvé mi vzal,
zbyly jen nezhojené rány,
marně teď trápím se tím dál.
Čas přinese snad zapomnění
na tu, co v lásce věrná není.
**********************************************
V zahrádce naší jabloň voní
k radosti celé rodiny,
snad bude plodit jako loni
nejlepší jabka z dědiny.
Kamarád, co teď whisky pije
chodíval k nám rád na jabčák,
poslouchal krásné melodie,
co hrával starý magneťák.
Po rybníku zas labuť pluje
a za ní něžných mláďat pár,
u sousedů pes smutně vyje,
jako já šedivý a stár.
Život jak bílý koník pádí,
tak buďme aspoň duchem mladí.
*************************************************
Tam pod tou jabloní poznal jsem lásku,
dodnes mi zavoní Tvým kouzlem čas,
rodina stála mne nejednu vrásku,
přesto dnes potkat Tě, chci Tě mít zas.
Kamarád v domku svém sám whisky pije
a tiše závidí, když vidí nás,
na kytaru hrává své melodie
smutné až po zádech běhá mi mráz.
Občas jej pozveme na dobrý závin
a naši synové strýčkem jej zvou,
na chvilku zbaví se smutků svých lavin
a s kluky baví se rozvernou hrou.
Po rybníce pluje labutí párek
kamarád u nás je splínů svých dalek.
na chalupě Tvé rodiny,
teď hlavou vzpomínky se honí,
když sám tak celé hodiny
u krbu tiše whisky piji
a hledím oknem na rybník,
utápím se v melancholii
a do mysli mé soumrak vnik.
Míval jsem s Tebou velké plány,
kamarád srdce Tvé mi vzal,
zbyly jen nezhojené rány,
marně teď trápím se tím dál.
Čas přinese snad zapomnění
na tu, co v lásce věrná není.
**********************************************
V zahrádce naší jabloň voní
k radosti celé rodiny,
snad bude plodit jako loni
nejlepší jabka z dědiny.
Kamarád, co teď whisky pije
chodíval k nám rád na jabčák,
poslouchal krásné melodie,
co hrával starý magneťák.
Po rybníku zas labuť pluje
a za ní něžných mláďat pár,
u sousedů pes smutně vyje,
jako já šedivý a stár.
Život jak bílý koník pádí,
tak buďme aspoň duchem mladí.
*************************************************
Tam pod tou jabloní poznal jsem lásku,
dodnes mi zavoní Tvým kouzlem čas,
rodina stála mne nejednu vrásku,
přesto dnes potkat Tě, chci Tě mít zas.
Kamarád v domku svém sám whisky pije
a tiše závidí, když vidí nás,
na kytaru hrává své melodie
smutné až po zádech běhá mi mráz.
Občas jej pozveme na dobrý závin
a naši synové strýčkem jej zvou,
na chvilku zbaví se smutků svých lavin
a s kluky baví se rozvernou hrou.
Po rybníce pluje labutí párek
kamarád u nás je splínů svých dalek.
13.03.2016 - 10:09Nikytu: Děkuji! Sonet je snad nejkrásnější poetická forma a v tomhle kole se sešla skvělá sestava zadaných slov.:-)
Škoda, že lze poslat jen 3 kousky! Když nahlédneš do mého deníčku, najdeš tam další...
Škoda, že lze poslat jen 3 kousky! Když nahlédneš do mého deníčku, najdeš tam další...
02.05.2015 - 18:45koiška:Díky! Ale myslím, že ty další, co mám v deníčku, by si možná taky zasloužily poslat, jenže vznikly pozdě, takže ani změna identity by jim už cestu neproklestila...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Veršotepárna III/5- 3 sonety : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzpomínka tiše zavoní
Předchozí dílo autora : Stříbřité vlasy
