|
Sonet sicilský pro 4. kolo veršotepárny na zadaná slova: pozdrav okolí vzpomínka vlas směr.
 22.04.2015 2 715(5) 0 |
Stetson svůj na pozdrav smekám
všem kravičkám v okolí,
dlouhé cesty se nelekám,
vzpomínky už nebolí.
Míval jsem rád něžnou krásku,
dívku s vlasem medovým,
vyznal jsem jí svoji lásku,
zmámila mne hlasem svým.
Tam, kde nad řekou ční skála
a zpěv Rio Grande zní,
líbala mne moje malá
s vervou vskutku nevšední.
Když mi ale vale dala,
nabírám směr východní…
všem kravičkám v okolí,
dlouhé cesty se nelekám,
vzpomínky už nebolí.
Míval jsem rád něžnou krásku,
dívku s vlasem medovým,
vyznal jsem jí svoji lásku,
zmámila mne hlasem svým.
Tam, kde nad řekou ční skála
a zpěv Rio Grande zní,
líbala mne moje malá
s vervou vskutku nevšední.
Když mi ale vale dala,
nabírám směr východní…
23.04.2015 - 01:16koiška: Díky, Matušku má ze všech zpěváků snad nejraději, ovšem tohle je na melodii někoho jiného.:-)
22.04.2015 - 19:56Hezké Shane, lásku k Matuškovým písním a lásku Waldy k ženám jsi přenesl do sonetu. Podle mě super.:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stetson svůj na pozdrav smekám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stříbřité vlasy
Předchozí dílo autora : Dřív jsi mi nosil spoustu krásných květů...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
