Ze sbírky: "Andělské tváře"
přidáno 08.04.2015
hodnoceno 10
čteno 997(12)
posláno 0
Kavárna opuštěných duší


Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře postav, které neznám
a vůbec toho nelituji.
-
Na druhé už dávno nehledím
a vlastně ani na sebe.

Hořká vůně line se ze šálku
a roztahuje se mi v plicích
spolu s kouřem z nedopalků.
-
Kávu už dlouho nesladím
a vlastně ani nekouřím.

Naproti mně prázdná židle,
na níž měla ona být
a smát se na mě při jídle.
-
Zvykl jsem si snídat sám
a vlastně, být sám.

Opuštěné duše u ostatních stolů
sedí bez hnutí a zkroušeně
se noří do svých bolů.
-
A já mezi nimi
nořím se též.

A přece hluboko v duši
cosi mi dává novou sílu,
abych tuto seanci neporušil.
-
A doufám, že ten pocit naděje
není jenom lež.

Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře dívek, které neznám
a trochu toho lituji.
-
Ale kolik ran může srdce snést,
než se nadobro zničí?

ikonka sbírka Ze sbírky: Andělské tváře
přidáno 09.04.2015 - 14:19
Amelie M.: Já jsem rád, když lidi vůbec něco napadne :-) :-D
přidáno 09.04.2015 - 08:05
Miro Sparkus: ale jo, dává.. jen se to hůře rozmotává :) myslím, že většinu lidí napadne spíše má verze.. no ale, to jsme v rámci domýšlení, kdo ví :))
přidáno 09.04.2015 - 01:39
Amelie M.: Vlastně to smysl nedává, ale jsou věci mezi nebem a zemí, co racionálně řešit nejdou, nebo já to neumím :-), viz. můj problém s prázdnou židlí :-)
přidáno 08.04.2015 - 17:07
Miro Sparkus: tak jo.. dává to smysl.. když na to člověk pohlédne takto.. mně se tam bohužel pořád cpala ta má verze.. :-)
přidáno 08.04.2015 - 17:03
koiška: Děkuju
přidáno 08.04.2015 - 16:15
Zakončení je moc hezké.
přidáno 08.04.2015 - 14:34
oslov radek: Myslím, že podobná "kavárna" je v duši každého z nás.

Děkuju za zastavení a za komentář :-)
přidáno 08.04.2015 - 14:34
Amelie M.: Děkuju za komentář :-), ta naděje je tam myšlena tak, že třeba jednou na tu prázdnou židli dorazí ta, co má, a když tam přestanu chodit, nikdy to nezjistím. Ovšem bylo by i možné, aby si přisedla kterákoliv jiná... kdyby :-)
přidáno 08.04.2015 - 09:14
kde ta kavárna je,líbí
přidáno 08.04.2015 - 08:07
velmi pěkná věc, oslovila mě.. tenhle styl mám ráda, krásně popsané myšlenky..

jen mám menší výhradu.. mám pocit, že logicky by jsi měl právě tuto seanci porušit, pokud mluvíš o naději..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kavárna opuštěných duší : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Na parníku Hope
Předchozí dílo autora : Klubko pavučin

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :
Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming