Ze sbírky: "Andělské tváře"
08.04.2015 10 997(12) 0 |
Kavárna opuštěných duší
Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře postav, které neznám
a vůbec toho nelituji.
-
Na druhé už dávno nehledím
a vlastně ani na sebe.
Hořká vůně line se ze šálku
a roztahuje se mi v plicích
spolu s kouřem z nedopalků.
-
Kávu už dlouho nesladím
a vlastně ani nekouřím.
Naproti mně prázdná židle,
na níž měla ona být
a smát se na mě při jídle.
-
Zvykl jsem si snídat sám
a vlastně, být sám.
Opuštěné duše u ostatních stolů
sedí bez hnutí a zkroušeně
se noří do svých bolů.
-
A já mezi nimi
nořím se též.
A přece hluboko v duši
cosi mi dává novou sílu,
abych tuto seanci neporušil.
-
A doufám, že ten pocit naděje
není jenom lež.
Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře dívek, které neznám
a trochu toho lituji.
-
Ale kolik ran může srdce snést,
než se nadobro zničí?
Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře postav, které neznám
a vůbec toho nelituji.
-
Na druhé už dávno nehledím
a vlastně ani na sebe.
Hořká vůně line se ze šálku
a roztahuje se mi v plicích
spolu s kouřem z nedopalků.
-
Kávu už dlouho nesladím
a vlastně ani nekouřím.
Naproti mně prázdná židle,
na níž měla ona být
a smát se na mě při jídle.
-
Zvykl jsem si snídat sám
a vlastně, být sám.
Opuštěné duše u ostatních stolů
sedí bez hnutí a zkroušeně
se noří do svých bolů.
-
A já mezi nimi
nořím se též.
A přece hluboko v duši
cosi mi dává novou sílu,
abych tuto seanci neporušil.
-
A doufám, že ten pocit naděje
není jenom lež.
Z kavárny u nábřeží sleduji
tváře dívek, které neznám
a trochu toho lituji.
-
Ale kolik ran může srdce snést,
než se nadobro zničí?
Ze sbírky: Andělské tváře
09.04.2015 - 08:05
Miro Sparkus: ale jo, dává.. jen se to hůře rozmotává :) myslím, že většinu lidí napadne spíše má verze.. no ale, to jsme v rámci domýšlení, kdo ví :))
09.04.2015 - 01:39
Amelie M.: Vlastně to smysl nedává, ale jsou věci mezi nebem a zemí, co racionálně řešit nejdou, nebo já to neumím :-), viz. můj problém s prázdnou židlí :-)
08.04.2015 - 17:07
Miro Sparkus: tak jo.. dává to smysl.. když na to člověk pohlédne takto.. mně se tam bohužel pořád cpala ta má verze.. :-)
08.04.2015 - 14:34
oslov radek: Myslím, že podobná "kavárna" je v duši každého z nás.
Děkuju za zastavení a za komentář :-)
Děkuju za zastavení a za komentář :-)
08.04.2015 - 14:34
Amelie M.: Děkuju za komentář :-), ta naděje je tam myšlena tak, že třeba jednou na tu prázdnou židli dorazí ta, co má, a když tam přestanu chodit, nikdy to nezjistím. Ovšem bylo by i možné, aby si přisedla kterákoliv jiná... kdyby :-)
08.04.2015 - 08:07
velmi pěkná věc, oslovila mě.. tenhle styl mám ráda, krásně popsané myšlenky..
jen mám menší výhradu.. mám pocit, že logicky by jsi měl právě tuto seanci porušit, pokud mluvíš o naději..
jen mám menší výhradu.. mám pocit, že logicky by jsi měl právě tuto seanci porušit, pokud mluvíš o naději..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kavárna opuštěných duší : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na parníku Hope
Předchozí dílo autora : Klubko pavučin
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))