Nejkrásnější vzpomínka
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když šššumí déšť
Zahalena do deky objetí
poslouchám to deště šumění
...ššš..
Všechno je mi tady blízké
To venkovské stavení, hrušeň, lavička
Tady se neubráníte
a ani nemusíte
Deka je měkká a teplá
děda mi ji jednou dal
Spočívá mi na ramenou tak,
jako kdysi
S hlavou o kmen opřenou
usměji se
Tady je mi dobře
Pod větvemi hrušně
skutečný klid panuje
Tak zvláštně to hladí
...ššš..
a má duše vibruje
Představte si se mnou
je to lehké
Kapky bubnují, listí ševelí
a vám je příjemné teplo
Samo vám jde naproti
to slastné ježení chlupů
Z hluboka nasajete nosem
a přivřete oči
Máte ale pocit, že to nestačí
Potřebujete cítit celým tělem
ten zvláštní okamžik naprostého klidu
když venku šumí déšť
...ššš..
A vy víte, že to,
co vás hladí,
je dotek celku, co praví
...ššš
Zahalena do deky objetí
poslouchám to deště šumění
...ššš..
Všechno je mi tady blízké
To venkovské stavení, hrušeň, lavička
Tady se neubráníte
a ani nemusíte
Deka je měkká a teplá
děda mi ji jednou dal
Spočívá mi na ramenou tak,
jako kdysi
S hlavou o kmen opřenou
usměji se
Tady je mi dobře
Pod větvemi hrušně
skutečný klid panuje
Tak zvláštně to hladí
...ššš..
a má duše vibruje
Představte si se mnou
je to lehké
Kapky bubnují, listí ševelí
a vám je příjemné teplo
Samo vám jde naproti
to slastné ježení chlupů
Z hluboka nasajete nosem
a přivřete oči
Máte ale pocit, že to nestačí
Potřebujete cítit celým tělem
ten zvláštní okamžik naprostého klidu
když venku šumí déšť
...ššš..
A vy víte, že to,
co vás hladí,
je dotek celku, co praví
...ššš

Akaia: Děkuji! Občas se mi ještě něco povede, když je dobrá inspirace a sedne mi to. Tady se to hezky sešlo a představivost ještě mám...:-)

Akaia:
Není zač! To déšť šepotal
příběhy své do duše psal,
když v kapkách kolem cupital,
až slastný úsměv na rtech hrál
(I já mu často naslouchal,
svět se pak rázem hezčí zdál!)
:-)
Není zač! To déšť šepotal
příběhy své do duše psal,
když v kapkách kolem cupital,
až slastný úsměv na rtech hrál
(I já mu často naslouchal,
svět se pak rázem hezčí zdál!)
:-)

Šš šš šepotáš,
v paměti své ještě máš
příběhy, co šeptal déšť...
(S úsměvěm je vzpomeneš!)
v paměti své ještě máš
příběhy, co šeptal déšť...
(S úsměvěm je vzpomeneš!)

Zamila: Děkuju! To poslední, co si o sobě myslím, je, že jsem básník ;) O to víc mě těší, že se to líbí :)

Zamila
Krásně procítěná. Ten "refrén" je fajn. Celkově skvěle navozuje atmosféru a vtahuje do deště, je to zkrátka taková opravdová poezie ... I když skoro próza ;-)

Amelie M.: taky mi včera pršelo :) jj když se člověk na déšť jen dívá, to se tyhle krásný věci představujou hned líp :D

tak to mi uniklo :) déšť mám taky ráda a ty jsi mi dokázala v mysli vykreslit některé z jeho příjemných stránek.. no a právě za okny prší.. tak to je dobrý doplněk k tvé básni..

Orionka: Lenča: Děkujuu, prostě déšť zbožňuju. Jsem ráda, že to máte taky tak ;)

Dneska ráno poprchávalo a bylo v tom cítit jaro. Nejvíc je totiž cítit právě na dešti, úplně jinak voní déšť na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Hezky sis zašuměla, líbilo se mi :).

Taky miluju déšť, hlavně ten v lese. A ta svěžest ve vzduchu, když prší... Taky mívám pocit splynutí se světem.
Nádherná báseň :)
Nádherná báseň :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když šššumí déšť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč?
Předchozí dílo autora : Ranní rozbřesk