 20.12.2014 7 1069(10) 0 |
Zavřený uvnitř jen ztěžka dýchám
Ostrý kord protíná tmu, světlo poblikává v pravidelném rytmu
Tichem proplouvá nepatrný šum
Sotva si začnu užívat jízdu, tak cítím něco vlhkého
Voda mě začíná škrtit ledovým sevřením
Nevím jak ven
Lapám po dechu a doufám
Smrt lehce hladí na zádech
Poslední nádech v zoufalém zápase o život
Jen naposled mňouknu a zemřu
Ostrý kord protíná tmu, světlo poblikává v pravidelném rytmu
Tichem proplouvá nepatrný šum
Sotva si začnu užívat jízdu, tak cítím něco vlhkého
Voda mě začíná škrtit ledovým sevřením
Nevím jak ven
Lapám po dechu a doufám
Smrt lehce hladí na zádech
Poslední nádech v zoufalém zápase o život
Jen naposled mňouknu a zemřu
22.12.2014 - 20:58Meonys: máš pravdu, bohužel.. (mám doma tři týdny týrané štěně z útulku..)
22.12.2014 - 12:50Amelie M.: jsem rád, že to z toho jde pochopit. Bohužel i takové příšernosti se dějí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krabice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zbabělec
Předchozí dílo autora : Sám pro sebe
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
