vesmíru...
přidáno 20.12.2014
hodnoceno 1
čteno 863(7)
posláno 0
Řítí se čas v hlubině vesmíru
pozdraví slunce v šatech na míru
tu kreslí myšlenku v písku
jen úsměv prázdna,a obelisku

Jen robinson svého prokletí
jen slova v záři světla proletí
mrtvá je planeta
planeta bez života

Všechno padá na ta bedra
Umírá z pocitu,a vedra
když Adam po životě šili
Pro pocit,Pro Evu...tu chvíli

Jen lháři dál se dívají na nevšednost
mají v sobě víru,věrnost
jen hřích z těla
planeta se rozevřela

Potom ozvěny světa
dál se jak had splétá
kde je vše a kdo je víc
Jaké to bylo dřív...

Když běžel čas,nekončící
ozvěny vzpomínek,Vraždící
svou vzdálenou díru
V hlubinách vesmíru.
přidáno 20.12.2014 - 16:15
Tak ta se mi od Tebe zatím líbí nejvíc. Snad proto, že mě fascinuje vesmír a Tvá báseň mi tak nějak příjemně zní :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V hlubinách vesmíru.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pocity co stoupají a měří si teplotu
Předchozí dílo autora : Tuším ozvěny tuším...

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :
Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming