Výkřik do světla

nejtěžší den života...

vanovaso

17.12.2014

básně/život

975(15)

hluboký nádech

a výkřik do světla
ze tmy
která však byla tak bezpečná
začíná nejtěžší den Tvého života
nic už ho nepřekoná

narodil ses
človíčku

dnešním dnem tě budou všichni
milovat
objímat
utěšovat
až do skonání
a někteří
možná později nenávidět
ubližovat
protože oni se narodili
v nesprávnou chvíli
na špatném místě
a potkali nešťastné lidi

ale před tebou je Láska
celého Vesmíru
a Vesmír v Tobě
vítej
v tomto světě

až zvedneš hlavu
rozdáš si to se zemskou přitažlivostí
postavíš se na vlastní nohy
pak teprve bude svět tvůj
celý

miliony bitev svedou tvoje neurony
kterých je víc než hvězd v celé galaxii

a my si myslíme
že děti si jen hrají

Ze sbírky: Co se nevešlo do sbírek

Komentáře (10)

29.12.2014 - 17:41

vanovaso

j.f.julián: pokud jsme na živu, ještě stále čas je...

29.12.2014 - 17:40

j.f.julián

jsi naladěna na stejnou notu jako já. Moc ti rozumím.
Hezká báseň, avšak ve mně vyvolala vzpomínky na ty (děti), co už tu nejsou, i na ty, co tu nejsou se mnou a neví, že už není čas.

19.12.2014 - 07:10

vanovaso

shane: díky...

18.12.2014 - 22:31

shane

vanovaso: Líbí se mi, jak optimisticky to vyznívá! :-)

18.12.2014 - 16:48

vanovaso

Yana: děkuji, jsem ráda, že se líbí...

18.12.2014 - 13:06

Yana

hm, to mě opravdu zaujalo, je moc hezky k zamyšlení, i dospělí si vlastně hrají, někdy, se svým životem, musela jsem si ji přečíst znovu, krásná