|
byronovská inspirace, výplod dnešní češtiny. buďte shovívaví
 26.11.2014 2 1290(16) 0 |
divokým steskem vzdouvají se vody
vlny se vrhají na pobřeží
příboj ubožáků objímající zemi
měsíční světlo po hřívách bílých běží
oblaka hlasy pohanských bohů hřmí
po rozbouřeném temnomodrém poli
se pluky světlonošů ženou
oděné bouří, hněvem, mořskou pěnou
dobývat život železem a solí
šik za šikem na bílých skalách zmírá
krev mizí v křišťálové tříšti
zdali je žene strach či slepá víra
to neví vyvrženec na skalisku, váhá
a hukot sebevrahů vábí sebevraha
pojď s námi bratře,
svoboda není až tak drahá
na chvíli lituj, vzepři se
v poslední marné křeči
a spočiň pod hladinou, kde králové klečí
před námořníky, kteří hynou
a roky plynou, běží
jako plané řeči, které vedou kněží
vlny se vrhají na pobřeží
příboj ubožáků objímající zemi
měsíční světlo po hřívách bílých běží
oblaka hlasy pohanských bohů hřmí
po rozbouřeném temnomodrém poli
se pluky světlonošů ženou
oděné bouří, hněvem, mořskou pěnou
dobývat život železem a solí
šik za šikem na bílých skalách zmírá
krev mizí v křišťálové tříšti
zdali je žene strach či slepá víra
to neví vyvrženec na skalisku, váhá
a hukot sebevrahů vábí sebevraha
pojď s námi bratře,
svoboda není až tak drahá
na chvíli lituj, vzepři se
v poslední marné křeči
a spočiň pod hladinou, kde králové klečí
před námořníky, kteří hynou
a roky plynou, běží
jako plané řeči, které vedou kněží
02.01.2015 - 23:08Ty jsi vážně případ...znám opravdu málo lidí, kteří umí s češtinou v sedmnácti takhle...neomlouvej se...piš!
29.11.2014 - 17:21Povedená báseň, velmi se mi líbí, hlavně ta atmosféra, ale také formulace: "krev mizí v křišťálové tříšti". :-) Docela si pod tím dovedu představit, jak zoufalci přicházejí z moře, lidé umírají a kněží do toho nevšímavě řeční. Působivá situace a velmi pěkně vylíčena.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
duj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : syndrom výšin
Předchozí dílo autora : ptáčník
